Přísná a stále se zhoršující legislativa, pokračující omezení hospodaření, ekonomická krize, příspěvky dané sice zákonem, ale ponechané na libovůli rozhodnutí krajů, rozmáhající se škůdci i škoda působené zvěří a také situace ve státních lesích patří mezi problémy, které v současné době palčivě pociťují majitelé lesů.
Ekonomická krize se do lesnictví promítla s předstihem. Podle Františka Kučery, předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), na tom měly velký podíl i tři po sobě jdoucí větrné kalamity (orkán Kyrill z ledna 2007, vichřice Emma z jara
Snižují se i podpory pro lesní hospodaření dané zákonem, které vycházejí z mimoprodukčních funkcí lesů. Z ministerstva zemědělství převedl zákon o rozpočtovém určení daní platbu příspěvků na hospodaření v lesích na kraje. Prostředky vyplácené kraji však podle Kučery rok od roku klesají. Jestliže ještě v roce 2005 daly kraje na lesy 550 milionů korun, letos na tento účel určily celkem 220 milionů korun
Zásadním nedostatkem podle Kučery je skutečnost, že po roce 1990 nebyla definována státní lesnická politika. Majitele lesů také trápí dvojkolejnost státní správy rozdělené mezi ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí a nejednotný přístup obou resortů. Po dlouhých jednání se všemi zainteresovanými skupinami sice vznikl kompromisní Národní lesnický plán II, do praxe se však nepromítl. Podle Kučery se vynořují se základní otázky: Je úkolem lesa vypěstovat dřevo, nebo je les především životním prostředím, které člověk poškozuje a ničí? Může les přinášet svému majiteli zisk nebo je jenom životním prostředím?
Problémem jsou i výběrová řízení vyhlášená státním podnikem Lesy ČR. Na konci dubna je posvětil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Kučera se obává, že do tendru se budou moci přihlásit jen velké firmy, které si, aby ušetřily, najmou pracovníky ze zahraničí. Prodej 90 procent vytěženého dřeva vítězné firmě představuje podle něj zásadní narušení trhu a zánik malých a středních dřevozpracujících subjektů. Firmy, které v tendru neuspějí, soustředí podle něj svůj zájem na lesy měst a obcí. Zastupitelstvu nabídnou dlouhodobý vysoký nájem za plný outsorcing, tedy poskytování veškerých služeb spojených s lesem, včetně prodeje dřeva. „Ale to musí zákonitě přinést zhoršení lesních majetků,“ varuje Kučera.
„Pokud bych měl shrnout, co se nám za ta léta podařilo, musím na prvém místě uvést společný obchod se dřevem, který již čtvrtým rokem zaručuje našim členům dobré ceny, odbyt dřeva v době kalamity a našim odběratelům garantuje rovnoměrné dodávky,“ konstatoval Kučera.
Majitele lesa trápí samozřejmě také škody působené zvěří a kůrovcem. V otázce myslivosti zaujalo ministerstvo zemědělství postoj odlišný od názoru nejen majitelů pozemků, ale většiny členů koordinační rady Národního lesnického programu. Proto je podle Kučery nemožné prosadit v současné době snížení výměry vlastních honiteb či jiným způsobem posílit práva vlastníků pozemků nad jejich uživateli (myslivci).
Mnoha obecních, městských i soukromých lesů se dotýká kůrovcová kalamita v Národním parku Šumava. „Kdyby politická reprezentace vyslyšela hlasy lesníků již dříve, nemuselo dojít k této ekologické katastrofě, která přeměnu smrkových porostů na smíšené sice drasticky urychlí, ale společnost přišla, přichází a přijde o obrovské finanční prostředky, jež mohla využít užitečným způsobem,“ prohlásil Kučera.
Otázkami hospodaření v lesích se zabývala nejen letošní valná hromada Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), ale také valná hromada Konfederace evropských vlastníků lesů (CEPF), kterou první květnový týden hostila Česká republika.
Celý článek je uveřejněn v čísle 6/10 časopisu Komunální technika.
Autor: Libuše Alterová
