Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO) jsou odpady, které tvoří významnou složku odpadů pocházejících z měst a obcí. Převážná část těchto odpadů je předurčena k látkovému nebo energetickému využití, neboť obsahuje rostlinné živiny a organické látky, které je možné stabilizovat a výhodně uvádět do přírodního koloběhu například jako organické hnojivo – kompost.
Způsob nakládání s BRKO může pozitivně nebo negativně ovlivnit základní složky životního prostředí. Pro získání kvalitního kompostu je nutné BRKO sbírat odděleně od ostatních složek komunálního odpadu (KO). Nádoby pro sběr BRKO (většinou s objemem 240 l) mohou být rozmisťovány na území měst a obcí plošně podle předem vypracované mapy (u jednotlivých domů, společně pro více domů apod.), nebo cíleně, např. na základě žádosti od obyvatel. Většinou se jedná o kratší donáškovou vzdálenost do zhruba 50 m. Kvalita a množství sebraných BRKO je v menších obcích, nebo v okrajových částech měst vyšší a pohybuje se na hodnotách 100 a více kg na obyvatele a rok. V hustě zalidněných oblastech (bez zahrad) je to pouze kolem 30 kg na obyvatele a rok. Při sběru BRKO je proto vhodné zaměřit se na lokality rodinných domů se zahradami, kde je předpoklad zvýšené produkce tohoto odpadu v průběhu celého roku.
Materiál a metody
Pro řešení dopravní logistiky pomocí optimalizace počtu jízd je pro odvoz BRKO ze sběrných nádob většinou praktikován systém doporučený výrobcem nádob, který je u speciálních nádob pro sběr BRKO (tzv. kompostejnerů) nastaven na interval 1x za 14 dní. Vzhledem ke zvyšujícím se nákladům za odvoz odpadů je do budoucna nutné hledat řešení pro optimalizaci termínů svozu BRKO ze sběrných nádob a to tak, aby byl maximálně využit objem sběrné nádoby a aby sebraný BRKO nezatěžoval okolí nepříjemným zápachem. Přitom je nutné přihlédnout i k samotným vlastnostem sbíraných a odvážených odpadů.
Pro uvedené formulace problému byla uskutečněna měření, při kterých je do sběrných nádob doplňována posekaná travní hmota. Ta je svým charakterem objemově velmi proměnlivá. Je rovněž známo, že po uložení na hromadu se posekaná krátká tráva za příznivých podmínek (teplo, vlhko) mění v mazlavou a zapáchající hmotu. Uvedená problematika byla sledována při dvou experimentech.
První z nich byl zaměřen na hodnocení objemové hmotnosti travní fytomasy při jejím plnění do sběrné nádoby (240 l) a rovněž na vyhodnocení s tím spojené změny objemové hmotnosti posečené a uložené travní hmoty ve sběrné 240 l nádobě v průběhu jejího plnění.
Při druhém experimentu, který byl zaměřen na pokles travní hmoty ve sběrné nádobě a na vyhodnocení množství BRKO, které lze do sběrných nádob v čase vložit,. byly použity dvě sběrné nádoby s objemem 240 l, které jsou nejvíce v systémech sběru provozovány. V nádobě číslo 1 byla travní hmota po sběru a naplnění ponechána bez jakéhokoliv stlačování a dalšího doplňování, v nádobě číslo 2 byla travní hmota do nádob při následných sečích pravidelně doplňována.
Závěr
Na hodnotu sypné objemové hmotnosti tak mají výrazný vliv tvary a velikosti sběrných nádob, které jsou přistaveny pro příjem uvedených odpadů. Pro logistiku svozu BRKO z přistavených nádob to znamená, že pro maximální využití připraveného objemu sběrných nádob a v návaznosti na zvyklostech obyvatel v ČR je vhodné biologicky rozložitelné odpady ze sběrných nádob odvážet v sobotu ráno, nebo v pátek večer. Důvodem je ta skutečnost, že během 14 denního intervalu odvozu a uvedené skutečnosti o poklesu travní hmoty v nádobách, mají obyvatelé možnost 3 x využít a výrazněji doplnit nádobu před dalším odvozem.
Jak vyplývá z uvedeného experimentu, je možno 240 l nádobu teoreticky zaplnit až 630 l posekané travní hmoty, což umožňuje odvézt více jak 60 kg BRKO v jedné nádobě. Jestliže do sběrné nádoby obyvatelé odevzdají i biologicky rozložitelné odpady s vyšší specifickou hmotností (plevel se zeminou na kořenech, spadané ovoce, kuchyňské bioodpady aj.), může být účinek sběru BRKO a odvezené množství z jedné sběrné nádoby ještě vyšší.
Po změření zbytku travní hmoty po jednom roce bylo konstatováno, že travní hmota zůstává ve formě koláče na dně sběrné nádoby (viz obr. 6 a 7). Pokles travní hmoty za jeden rok byl zaznamenán celkem 73 cm u nádoby č. 1 a celkem 70 cm u nádoby č. 2, což představuje, že vznikl nový využitelný objem v nádobě, po roce od uložení travní hmoty pro uložení posekané travní hmoty o hmotnosti cca 80 (nádoba č. 2) a 100 kg (nádoba č. 1). Tento disponibilní objem se pohybuje na hodnotách od 196 do 205 litrů ve 240 litrové sběrné nádobě.
Jak je patrné z provedeného experimentu, lze v krajním případě tuto hmotu ponechat v nádobě i přes zimní období a doplňovat ji až v dalším roce. Při uvedeném poklesu je po roce disponibilní objem sběrné nádoby s původním objemem 240 l teoreticky snížen pouze o 15 až 19 %.
Příspěvek byl napsán za přispění NAZV - QH 81200 Optimalizace vodního režimu v krajině a zvýšení retenční schopnosti krajiny uplatněním kompostů z biologicky rozložitelných odpadů na orné půdě i trvalých travních porostech.
POUŽITÁ LITERATURA
PLÍVA a kol.: 2009. Kompostování na volné ploše v pásových hromadách Profi Press, s.r.o., ISBN 978-80-86726-32-8 1. vydání, 136 s.
KOTOULOVÁ, Z., Váňa,J.: 2001. Příručka pro nakládání s komunálním bioodpadem. MŽP, ISBN 80-7212-201-0, 67 s.
Autoři
doc. Ing. Vlastimil Altmann, Ph. D.,
Česká zemědělská univerzita, Technická fakulta, Katedra využití strojů
Praha 6 Suchdol, 165 21, e-mail - altv@tf.czu.cz, tel. - 224 383 144
Ing. Miroslav Mimra, Ph. D.
Česká zemědělská univerzita, Technická fakulta, Katedra využití strojů
Praha 6 Suchdol, 165 21, e-mail - mimra@tf.czu.cz, tel. - 224 383 145
