Mulčovače patří mezi poměrně jednoduchou techniku, s jejímž využitím se setkáváme v komunálním sektoru, zemědělství, lesnictví, ale také při hospodaření v trvalých kulturách. Možností využití existuje celá řada s tím, že jednotlivé modely jsou uzpůsobeny podmínkám konkrétních uživatelů a je celkem zřejmé, že jiné požadavky mají na konstrukci mulčovací techniky zemědělské podniky a farmy, jiné požadavky mají majitelé lesních porostů, odlišnou koncepci strojů nalezneme při obhospodařování sadů a vinic a jiné technické požadavky mají obecní úřady a podnikatelé v komunálním sektoru.
Samozřejmě, že některé typy používané v zemědělství, sadařství či komunální sféře či lesnictví se prolínají, využívají stejné konstrukční prvky a také účel využití je společný. Hlavní těžiště využití mulčovačů v komunální sféře představuje pravidelná údržba travnatých pásů okolo veřejných komunikací, mulčování zelné hmoty v příkopech a okolo vodních toků, ale také likvidace zelené hmoty v parcích, zahradách nebo úpravě zanedbaných prostranstvích. Základní konstrukční řešení a příklady využití mulčovačů si v krátkosti představíme s tím, že se bude jednat o techniku, která se agreguje s klasickými kolovými traktory, systémovými nosiči případně s dalšími takto koncipovanými energetickými prostředky.
Horizontální mulčovače dominují
V komunálním sektoru dominují horizontální modely mulčovačů, tedy ty modely, pro které je charakteristická vodorovná (horizontální) osa rotace. Tyto modely a typy můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a to na typy plošné, které zpravidla pracují v ose energetického nosiče a boční, které jsou uloženy na hydraulicky polohovatelném rameni. Široká rodina horizontálních modelů je nabízena obecně v rámci několika výkonnostních a také můžeme říci pevnostních kategorií. Je zcela logické, že horizontální mulčovač, který bude zavěšen na příkopovém vyžínacím rameni a bude zcela jinak zatížen, než například boční mulčovač určený pro nasazení kromě komunálního sektoru také v lesnictví a zemědělství a u kterého bude výrobce deklarovat možnost drcení náletových dřevin až do průměru například 80 až 100 mm.
Obdobně můžeme pokračovat v případě mulčovačů a drtičů pro sady a vinice, které budou kromě mulčování sponů určeny také pro drcení dřevní hmoty zbylé po ořezu těchto dřevin.
Nejprve se zaměříme na stroje pracující v ose trakčního prostředku, přičemž zde rozlišujeme opět dvě základní kategorie, a to s pevným závěsem a posuvným závěsem, kdy modely s posuvným závěsem se využívají všude tam, kde pracovní záběr stroje je užší než celková šířka energetického prostředku. Bočně posuvný závěs může být mechanický, kdy jej obsluha nastavuje pomocí vřetene nebo hydraulický, kdy jej obsluha posouvá dvojčinným hydraulickým válcem ovládaným hydraulickými okruhy. Modely s bočním posuvem přicházejí zejména s oblasti sadů a vinic, ale jejich lehčí verze jsou určeny rovněž pro pravidelnou údržbu travnatých ploch. Můžeme říci, že v případě plošných modelů se v komunální sféře setkáváme zpravidla se záběry do 3 m, a to s ohledem na bezpečnou přepravu a přesun po veřejných komunikacích. Pro likvidaci porostů na velkých, často zanedbaných plochách volíme často modely určené zejména pro zemědělskou výrobu se záběry asi 3 – 6 m, případně v různých kombinacích až například zhruba 9 m, které jsou buď hydraulicky sklopné, nebo jsou vybaveny zvláštními přepravními koly nebo podvozkem, případně jsou konstruovány se samostatnou tažnou ojí.
Základním konstrukčním prvkem horizontálních mulčovačů je skelet stroje, který se dodává ve třech základních variantách. První z nich je varianta uzavřená, kterou nalezneme u většiny jednodušších a lehčích modelů a dále pak u většiny modelů, kde požadujeme precizní a efektivní rozdrcení dřevní hmoty slabších průměrů, kdy se ještě skelet doplňuje buď případným protiostřím, nebo speciálním přidržovacím hřebenem, který je určen pro přidržování větvoví, čímž se zvyšuje drticí efekt. Druhou variantu představuje skelet otevíratelný, který je opatřen otevíratelným dílem kapoty a tímto typem skeletu jsou vybaveny robustnější mulčovače určené pro plošné využití a dále jej pak nalezneme u bočních modelů. Smysl takovéto konstrukce spočívá ve dvou oblastech. První oblastí je snazší přístup k pracovním orgánům stroje, s čímž souvisí lepší podmínky pro provádění údržby a čištění a dále pak je možné tyto modely efektivněji využít při likvidaci bujných porostů. Při práci s velkým množstvím hmoty pracuje obsluha s otevřeným krytem kapoty, ten může být navíc u některých typů opatřen deflektory pro rovnoměrný rozptyl materiálu s tím, že následné jízdy jsou prováděny s uzavřenou kapotou a je tak dosaženo většího drtícího efektu a dojde v jedné nebo několika jízdách k preciznímu rozmělnění hmoty, která se dále díky dalšímu působení povětrnostních vlivů nadále rozkládá. Skelet je nosným prvkem pro převodové ústrojí, kdy většina horizontálních modelů je poháněna od vývodového hřídele trakčního prostředku a dále pak úhlovou převodovkou a řemenicí či řemenicemi, které jsou rovněž pevně přišroubovány ke skeletu. Závěs může mít taktéž podobu hydraulicky polohovatelného ramene, které umožňuje pracovat se strojem v ose trakčního prostředku či mimo tuto osu a zároveň umožňuje polohování mulčovací hlavy v rozsahu například – 60 ° až + 90 °. U plošných modelů se můžeme setkat také s typem závěsu, který umožňuje jejich agregaci jak do předního, tak i zadního tříbodového závěsu energetického nosiče. Některé modely horizontálních mulčovačů jsou poháněny hydraulicky, a to například vyžínací hlavy příkopových ramen. Další součástí skeletu je přední záklopkový nebo řetězový kryt, výškově nastavitelné splazy, případně kopírovací a polohovací kola.
Konstrukce rotorů a nastavení stroje
Rotor jako takový je tvořen válcem, na kterém jsou přivařeny unášeče pracovních segmentů, dále je pak součástí rotoru hřídel, který slouží k jejich upevnění do uložení hřídele ve skeletu mulčovače a rovněž slouží pro pohon tohoto rotoru. Také konstrukce rotoru, tzn. průměr válce a tloušťka materiálu, z něhož je celý rotor vyroben, vypovídá o celkovém pevnosti provedení daného typu mulčovače, přičemž pro tvrdé podmínky se používají typy s válcem o relativně velkém průměru s relativně krátkým nosným prvkem čepepe či kladiva, kdy je samotná pracovní část drtícího segmentu umístněná co možná nejblíže k obvodu pláště pracovního rotoru. Unášeče jsou zpravidla připevněny spirálově s tím, že většina mulčovačů pak používá různé druhy segmentů, které se volí zejména s ohledem na pracovní určení daného stroje a na dané pracovní podmínky. Většina modelů s bočním posuvným ramenem, které se používají v tvrdších podmínkách, stejně jako modely určené pro drcení větší dřevní hmoty a náletů se dodávají s masivními kladivy, naopak mulčovače určené pro údržbu travnatých ploch se dodávají s rotory osazenými travními čepelemi. Existují také další typy – čepele pro speciální použití, řetězové segmenty, řetězová provedení kombinované s čepelemi, aj, přičemž existují také modely, které místo klasických segmentů používají spirálový rotor, který svým provedením připomíná šnekový dopravník. U většiny mulčovačů s horizontální konstrukcí se sekáme s řešením, že v celém pracovním záběru je použit jeden rotor, avšak některé modely se záběrem zhruba 3,0 – 3,2 m mohou být osazeny dvěma rotory, přičemž uprostřed závěru jsou tyto rotory uloženy obdobně jako v bočních stěnách skeletu. Vzniká tak prostor, který je pak doplněný hydraulicky poháněným drtícím diskem s tím, že tento disk zajišťuje likvidaci porostu právě v tomto úzkém pásu. Používá-li se mulčovač pouze pro likvidaci porostů na zanedbaných plochách, není tento disk potřeba, neboť jde v první řadě o likvidaci bujného porostu a další ošetřování takových pozemků může být záležitostí další, preciznější techniky.
K základnímu nastavení slouží u horizontálních mulčovačů polohovatelné splazy a taktéž polohovatelný zadní válec. Zadní válec je ocelový, platí zde stejná pravidla konstrukce jako v případě konstrukce válce rotoru, přičemž uložení hřídele válce je také v ložiscích. Některé modely využívají místo zadního polohovatelného válce taktéž kopírovací kola, která mohou být otočná v rozsahu 180° nebo 360° a jsou vyrobena z různého materiálu. Ostatní nastavení je záležitostí polohy zadního, případně předního tříbodového závěsu kam může být agregován jak plošný, tak o boční mulčovač. Co se zavěšení bočních modelů týká, pak je možné také nastavovat příčné i podélné kopírování a to prostřednictvím závěsu žací hlavy. Nastavení výšky strniště by mělo probíhat na rovné, pokud možno pevné ploše, neboť požadujeme pouze zpracování porostu jako takového, nikoli rovnání povrchu pozemku, čemuž se však na některých plochách, okrajích pozemků či při úpravě břehů vodních toků a příkopů nelze zcela vyhnout. V případě některých horizontálních modelů můžeme provádět také další nastavování, které souvisí s příslušenstvím dodávaným na přání. Řada mulčovačů této kategorie se kombinuje s přídavnými mulčovacími disky, které mají podobu žacích disků s čepelemi, z pohledu konstrukce mulčovačů se jedná o vertikální modely, přičemž většina z nich je poháněna hydraulicky a slouží k obsekávání překážek při současném mulčování plochy, kdy toto řešení se uplatňuje například při mulčování mezi-řadí v sadech a dalších trvalých kulturách. Takový přídavný disk je opatřen zpravidla pružinovým mechanizmem, který jej při nárazu na překážku vychýlí a po překonání překážky se disk opětovně vrátí zpět do původní polohy.
Využití vertikálních mulčovačů
Vertikální modely se využívají v našich podmínkách při práci na velkých plochách a spíše než v komunálním sektoru se s nimi potkáme v zemědělství, avšak také pro energetické prostředky z oblasti kompaktních traktorů a dalších komunálních nosičů nalezneme na trhu celou řadu vertikálních mulčovačů.
Vertikální modely můžeme opět rozdělit na dvě skupiny, a to na modely poháněné kardanovým hřídelem od vývodového hřídele traktoru, přičemž zde se jedná spíše o plošné modely a na typy poháněné hydraulicky, a to jak vlastním hydraulickým okruhem, tak olejem trakčního prostředku. Druhou skupinu strojů reprezentují především různá provedení pro podsekávání porostů v oblasti silničních svodidel či okolo dalších překážek, jakými jsou například sloupy veřejného osvětlení, kmeny stromů a podobně. Takové typy strojů jsou často velmi podobné výše popsaným přídavným diskům používaných jako doplňky k horizontálním modelům. Základním pracovním prvkem vertikálního mulčovače je rotor, který je tvořen svislou hřídelí, na jejímž konci se nachází unášeč žacích čepelí. Těchto rotorů existuje celá řada co do počtu čepelí, jejich geometrie a způsobu uložení, přičemž modely používané v zemědělské výrobě jsou konstruovány především s ohledem na pracovní nasazení v různých kulturách – od orné půdy, přes pastviny až po louky a většina strojů používaných v našem zemědělství je vybavena rotorem opatřeným na spodní části ochranným, kluzným diskem. Rotor je v takových případech osazen zpravidla 2 – 7 čepelemi různého tvaru, které mohou být doplněny lopatkami pro zvýšení sacího efektu. Rovněž se setkáme s tzv. etážovým uložením čepelí pro zvýšení efektu drcení hmoty. Ještě vyššího efektu z hlediska mělnění je možné dosáhnout přidáním různých typů proti-ostří nebo speciálních clon, které způsobují zbrzdění hmoty v pracovním prostoru rotorů, čímž dochází k dalšímu drcení.
Zatímco řada vertikálních modelů určených pro komunální sektor, zejména pro pravidelnou údržbu relativně kulturních až kulturních travnatých ploch připomíná svou konstrukcí rotoru spíše klasické rotační trávníkové sekačky, přičemž důležitým aspektem je také nízká energetická náročnost s ohledem na využití kompaktních traktorů a systémových nosičů, které nabízejí dobré manévrovací schopnosti, nízkou hmotnost, malé vnější rozměry, ale také nižší výkon pohonných jednotek, než klasické kolové traktory, které lze agregovat s mulčovači vyšších výkonových parametrů. Pro využití v komunálním sektoru platí obdobná pravidla z pohledu pracovního záběru jako v případě horizontálních modelů a řada vertikálních mulčovačů a drtičů určených pro komunální využití nepřesahuje svým záběrem hranici 3 m. Naopak širší modely disponují hydraulickým či jiným systémem sklápění do přepravní polohy, kdy v sektoru zemědělství se zpravidla setkáváme s modely o záběrech 4,5 – 6, případně také 8 m a existují také modely, které svým záběrem překračují hranici 10 – 12 m. V závislosti na pracovním záběru jsou takové mulčovače jsou opatřeny jedním nebo více rotory, které jsou poháněny zpravidla úhlovou převodovkou, přičemž modely s jedním až třemi rotory jsou poháněny prostřednictvím jedné rozvodovky, modely s více rotory pak mají ještě vlastní převodovky rotorů propojené hřídelemi mezi sebou, čímž je zajištěn přenos točivého momentu až k rotorům ve vnějších sekcích. Obdobně jako v případě horizontálních modelů, také v případě vertikálních typů je součástí přípojné zařízení, kterým je v případě menších, nesenných modelů tříbodový závěs, výkonnější modely jsou dodávány jako tažené. Také zde platí stejná pravidla z hlediska nastavování výšky strniště a taktéž zde se využívají kopírovací válce, zejména v případě jednodušších nesených modelů, nebo kopírovací a nivelační kola v případě tažených verzí, ale kola nalezneme také v případě modelů nesených.
Slovo závěrem
Modelů mulčovačů existuje nepřeberná škála a to je tento text zaměřen pouze na některé vybrané typy. Je patrné, že existuje řada možností, jak zvolit mulčovač přesně vhodný pro daný typ energetického prostředku i daný typ prováděných prací. Obecně platí, že energetická náročnost mulčovačů vzrůstá s tím, jaké množství hmoty bude nutné zpracovávat, přičemž na tuto skutečnost pamatují zejména horizontální modely s otevíratelnými kapotážemi. Z toho také, že vertikální modely jsou určeny zejména pro pravidelnou údržbu travních ploch, zatímco horizontální provedení jsou kromě pravidelného nasazení určeny také pro využití mnohdy až v extrémních podmínkách při drcení bujných a nepoddajných porostů včetně náletových dřevin relativně silného průměru.
Popisek: Boční horizontální mulčovače s polohovatelným ramenem se využívají například pro likvidaci porostů na okrajích pozemků
