Produkce komunálního odpadu ve světě i u nás neustále stoupá. Nejlepším způsobem, jak tento vývoj zastavit je omezení jeho vzniku ve výrobě i následné spotřebě. Následným krokem poté bude vznikající odpad stále více, zejména materiálově, využívat.
Pro ekonomické využití je nutné sledovat vývoj produkce komunálního odpadu včetně jeho složek v čase i prostoru.
Údaje týkající se produkce komunálních odpadů v ČR jsou značně odlišné. Jak uvádí podle Českého statistického úřadu se pohybuje kolem 3,3 mil. tun a statistika MŽP uvádí 5,4 mil. tun. Při produkci uváděné MŽP by tak na obyvatele připadalo cca 510 kg.rok-1. Průměr všech zemí EU činí 503 kg. V Rakousku je spalováno nebo ukládáno na skládky méně než 180 kg netříděného odpadu za rok.
Jak dále uvádí, MŽP předpovídá, že množství odpadů by mělo v rozmezí let 2010 až 2020 vzrůst o 30 %, tedy na 663 kg.osoba-1.rok-1, přičemž míra využití (recyklace) by se neměla příliš odchýlit od současné hodnoty cca 24 %. Tento odhad je opřen o předpoklad budoucího vývoje HDP tvořeného především spotřebou domácností. Z údajů [2] lze však zjistit, že v období 2002 až 2008 i přes růst ekonomiky nedošlo k nárůstu množství komunálního odpadu. To podporuje domněnku, že vhodně nastaveným recyklačním systémem lze produkci odpadů usměrňovat.
Podle byla celková produkce všech odpadů v ČR v roce 2011 na úrovni 23,6 mil. tun. Oproti předchozímu roku tak představovala pokles o 2 %. V roce 2011 vzniklo 3,4 mil. tun komunálního odpadu. Na jednoho obyvatele připadalo 320 kg.rok-1. Oproti roku 2010 vzrostlo množství komunálního odpadu jen o 1 %.
Jak uvádí přibližně 13 % odpadů z domácností je ukládáno do kontejnerů určených na separované složky. V roce 2011 bylo na obyvatele vytříděno 15 kg papíru, 11 kg skla, 10 kg plastů, 5 kg kovů a 5 kg ostatních odděleně sbíraných složek. Od roku 2002 do roku 2011 se zvýšilo množství tříděného odpadu domácností z 16 na 46 kg.obyvatel-1.rok-1.
Materiál a metody
V článku je proveden rozbor produkce odpadu ve městě Kutná Hora. Z údajů o typech zástavby a počtu obyvatel v nich žijících byly vypočteny teoretické hodnoty produkce odpadu. Následně je proveden rozbor vývoje množství směsného komunálního odpadu v období let 2005 až 2011. Je analyzován vývoj jeho produkce připadající na jednoho obyvatele a změny v produkci mezi jednotlivými roky. Dále je srovnávána meziroční změna ve vývoji směsného komunálního odpadu. Zjištěná data jsou srovnávána s průměrnými hodnotami v ČR. Obdobným způsobem jsou analyzovány i hodnoty o produkci papíru, plastu a nápojového kartonu.
Město Kutná Hora má celkovou rozlohou 33,05 km2. Podle údajů v roce 2011 bylo obydlených domů 3 290 a 7 692 bytů. K 1.1.2012 žilo ve městě 20 604 obyvatel, přičemž hustota osídlení byla 624 obyvatel.km-2. V centrální (sídlištní) zástavbě žije cca 10 000, ve smíšené zástavbě cca 6 200 a v příměstské zástavbě (rodinných domech) cca 4 400 obyvatel. Nakládání s odpady v obci zajišťují společnosti MVE PLUS, s.r.o. a Technické služby, s.r.o. Ve městě je cca 130 sběrných míst a je zde provozován sběrný dvůr. Počet nádob a počet svozů jednotlivých komodit je uveden v tabulce 1. Na základě dostupných údajů jsou vypočteny hodnoty teoretické produkce odpadů, které jsou porovnávány se skutečně dosaženými hodnotami ve městě. Údaje o produkci směsného komunálního odpadu a separovaných složek byly poskytnuty Městským úřadem v Kutné Hoře.
Výsledky a diskuse
Na základě údajů o počtu obyvatel žijících v jednotlivých typech zástavby a hodnot průměrné produkce odpadu na obyvatele podle typu zástavby uváděných v [7] je vypočtena předpokládaná produkce domovního odpadu. Pro zástavbu sídlištní je uvažováno 130 kg.osoba-1.rok-1, ve smíšené 156 kg.osoba-1.rok-1 a v příměstské 198 kg.osoba-1.rok-1. V sídlištní zástavbě by tedy mělo být vyprodukováno 1 293,63 t, ve smíšené 968,76 t a v příměstské zástavbě 858,53 t, což je celkem 3 120,92 t domovních odpadů za rok.
Závěr
Jak je patrné z dat uvedených v tomto článku, celková produkce směsného komunálního odpadu a zároveň i hodnota připadajícího na jednoho obyvatele stále roste. Cílem odpadového hospodářství je získat z tohoto odpadu v maximální možné míře recyklovatelné složky, které budou následně materiálově využity. Nejjednodušší formou je možnost získat tento odpad přímo od zdroje (z místa vzniku – domácností). Zároveň je vhodné podpořit systém motivačním prvkem. Jak ukazuje tento článek, v místě, kde se nachází sběrny druhotných surovin, může celkové množství vytříděných odpadů kolísat v závislosti na cenách jednotlivých komodit vykupovaných v okolí. Jedná se zejména o papír, lepenku a v uvedené lokalitě i u plastů. U ostatních komodit se projevuje ve zvýšené míře koupěschopnost obyvatelstva a ochota donášet vytříděné odpady na separační místa. Ve sledované lokalitě se účinnost sběru pohybuje kolem hranice 50 %. Lze tedy potenciálně vytřídit ještě cca 30 kg na obyvatele a rok, což v souvislosti s počtem obyvatel představuje množství cca 630 tun. V systému EKO-KOM by město Kutná Hora za zajištění zpětného odběru a následného využití odpadů z obalů mohlo za tyto nově sebrané odpady získat navíc odměnu v částce cca 1,9 mil. Kč za rok.
Poznatky uvedené v tomto článku byly získány v rámci řešení výzkumného záměru MŠMT č. MŠM 6046070905.
Souhrn
V článku je proveden rozbor komunálního odpadu ve městě Kutná Hora. Z údajů o typech zástavby a počtu obyvatel v nich žijících byly vypočteny teoretické hodnoty produkce odpadu. Následně je proveden rozbor vývoje množství směsného komunálního odpadu v období let 2005 až 2011. Je analyzován vývoj připadající na jednoho obyvatele a změny mezi jednotlivými roky. Zjištěná data jsou porovnána s průměrnými hodnotami v ČR. Obdobným způsobem jsou analyzovány i hodnoty o množství vytříděného papíru, plastu a nápojového kartonu.
Autoři:
Veronika Miláčková 1, Miroslav Mimra 2, Vlastimil Altmann 2, Eva Melvaldová 2
ČZU Praha, technická fakulta, katedra jakosti a spolehlivosti strojů 1, katedra využití strojů 2,
Praha 6 Suchdol, Kamýcká 129, 165 21
