Údržba obce v domovině psího zubu

Na vysokém skalnatém ostrohu těsně před soutokem Vltavy se Sázavou leží obec Hradištko, kromě jiného významný cíl trampů a turistů. Již ve 13. století zde vzniklo tržní městečko zvané Sekanka. V lokalitě kolem vrchu Medník (416,5 m n. m.) se vyskytuje vzácný endemit – liliovitá rostlina kandík psí zub, která je i v obecním znaku. Stojí za připomínku, že tady a v okolí neúspěšně šmejdili hledači tak zvaného štěchovického pokladu, který sem údajně schovali nacisté na konci války.

„Ve čtyřech místních částech – Hradištko, Pikovice, Brunšov a Rajchardov žije zhruba 2600 obyvatel. Je zde 1000 trvale obydlených domů a 1600 rekreačních objektů. O prázdninách a víkendech se sem proto sjíždí spousta lidí a jejich celkový počet se až zdvojnásobuje. To přináší obrovskou zátěž jak na odpadové hospodářství, tak na údržbu. Žijí zde i nepřihlášení občané, kteří využívají služby, ale nám chybí peníze z rozpočtového určení daní, které bychom mohli investovat jinde,“ informuje Jiří Auterský, vedoucí střediska údržby a odpadového hospodářství obce Hradištko a pokračuje: „Základem naší činnosti je celoroční péče o komunikace a zelené plochy, správa a údržba obecních objektů. Odpadové hospodářství zahrnuje uzavírání smluv s firmami, evidenci a různá hlášení, svozy, jejich organizaci a provoz sběrného dvora. Dvě party zaměstnanců mají své prioritní úkoly, ale v případě potřeby si pomáhají. To je nezbytné právě nyní, kdy by se optimálně měli věnovat komunální údržbě čtyři zaměstnanci, ale máme jen dva. Na sběrném dvoře působí tři lidé.“

Pochvala pro posilu

Hlavní náplň práce je celoroční údržba chodníků a komunikací, jichž mají v Hradištku zhruba 90 kilometrů. K tomu přistupuje péče o zelené plochy, keře a stromy. Na jaře zabírá nejvíc času úklid posypu včetně čištění kanálových vpustí. Pro tyto účely jsou vyčleněné univerzální nosiče Multicar 25 a 31 a zánovní Hako Citymaster 600.

Následuje údržba zeleně. V Hradištku přecházejí od sekání se sběrem k mulčování, které je efektivní především na velkých plochách. Na některých místech, například pěší zóně nebo u dětských hřišť, je nutné posekanou trávu i nadále sbírat. Ke slovu přicházejí asi patnáctiletý a stále funkční žací traktor z Mountfieldu, o něco mladší stroj Stiga stejného typu a ručně vedená sekačka. V obtížně přístupných místech se využívají křovinořezy a plotostřihy.

„Ceníme si služeb nosiče Hako, který je kromě zametání v agregaci s cepákovým mulčovačem Müthing dobrým pomocníkem při údržbě rozlehlých porostů zeleně. Musíme sice sekat častěji, ale ušetříme spoustu času a peněz. Odpadla manipulace s biomasou a starost s její likvidací. Při mulčování se porost současně pohnojí a lépe se v něm drží vláha,“ argumentuje šéf údržby.

Pilířem jsou menší stroje

„Naše činnost je postavená na univerzálních nosičích nářadí Multicar a malé technice. Snažíme se, abychom byli maximálně soběstační. Nedávno jsme si zakoupili kloubový nakladač Kramer 5035. K nakládací lžíci a paletizačním vidlím si brzy obstaráme ještě lopatu s přidržovačem pro efektivní manipulaci s větvemi, pařezy a podobným materiálem. Na sběrném dvoře pracuje stacionární elektrický štěpkovač Bystroň. Druhý od firmy Laski je tažený na podvozku. Štěpkuje rovnou na korbu vozidla Multicar. Biomasa se odváží do kompostárny bez dalšího překládání, které stojí mnoho práce, času i peněz. Uvažovali jsme o prodeji štěpky, ale nevyprodukujeme zatím takové množství, aby se to vyplatilo,“ pokračuje Jiří Auterský a uzavírá:

„Brzy budeme potřebovat nový žací traktor. Musíme ale při nákupu techniky uvažovat v širších souvislostech. Je potřeba brát do úvahy prioritně poměr mezi cenou a výkonem.“*

Foto autor a Jiří Auterský

Celý příspěvek vyjde v lednovém vydání Komunální techniky