Již po dvacáté deváté se v druhé půli září sešla v Táboře širší odborná veřejnost, jíž se z různých pohledů týkají bezvýkopové práce. Vstupní část konference se zaměřila na řešení možných nepředvídatelných rizik včetně využití nástroje FIDIC. V rámci dvou dnů přednášející představili aktuální témata v oboru – například výhody bezvýkopových staveb při budování horkovodu z elektrárny Dukovany do Brna nebo specifika trhacích prací ve stavebním průmyslu při použití bezvýkopových technologií. Změnám v legislativě byl věnován celý přednáškový blok, doplněný o informace Státní báňské správy a Hlavní báňské záchranné stanice.
Úvodní panelová diskuse prvního dne konference otevřela pro tento obor problematické téma. Panelisté diskutovali o možných rizicích, která jsou spojena s bezvýkopovými pracemi – nejen jak se s nimi vypořádat, ale spíše jak jim předcházet.
„Rizika spojená s bezvýkopovými pracemi nejsou odlišná od jiných staveb. Je to otázka kvalitního geologického průzkumu, detailní přípravy a co nejlepší znalosti místních podmínek,“ říká Kateřina Kohoutová z Pražské vodohospodářské společnosti a dodává: „Valná většina projektů, které realizujeme, mají nějaký, byť třeba jen malý podíl bezvýkopových prací.“
Panelisté jako příklad uvedli několik projektů v různých městech se specifickými podmínkami. Byla zmíněna například Ostrava nebo také táborský projekt pod místním nádražím. Jan Barták ze společnosti GasNet Služby v nadsázce označil navrhování bezvýkopových metod ve městech z důvodu velkého množství a nepřesné znalosti polohy cizích inženýrských sítí „za sebevraždu“ a potvrdil maximální snahu o využívání bezvýkopových technologií v oblasti sanací, vyjma lokálních podvrtů, např. komunikací, kdy jsou bezvýkopové technologie využívány. S tímto názorem nesouhlasil Karel Franczyk z CzSTT, který označil bezvýkopové práce za bezproblémové v případě, že se využije institutu FIDIC.
Zmíněný FIDIC je plán či návod na řešení nepředpokládaných událostí. Jde o situace, o kterých se předem s jistotou neví, že nastanou, nicméně vzniknout mohou. V projektech, kde tento nástroj chybí a vyvstanou mimořádné okolnosti, se stavba prodražuje a neúměrně prodlužuje, což není příjemné ani pro zhotovitele, ani pro investora.
Bezvýkopové práce mají opodstatnění téměř ve všech možných případech. Například v oblastech, kde jsou výkopové činnosti obtěžujícím elementem, tj. v dopravě ve městech a obcích nebo při výstavbě nové infrastruktury v oblastech, kde se výkopy nevyplatí.
Smluvní podmínky jsou samozřejmě užším místem celého projektu, jelikož bezvýkopové práce jsou náchylnější k výskytu nepředpokládaných okolností. Dnes však už existují nástroje, které tato rizika eliminují a lze jim předejít – například využitím již zmiňovaného FIDIC.
Česká republika se vyznačuje značným množstvím dlouhodobého majetku. Věda a výzkum jdou mílovými kroky kupředu, a to, co nešlo před deseti lety, lze dnes již bezvýkopovou technologií řešit. „Je však nutné využívat tyto technologie s rozumem. Existuje mnoho okolností, za kterých se bezvýkopové práce prostě nevyplatí nebo jsou nevhodné. Je nutné přemýšlet,“ uzavírá téma Marek Červenka z Pražských vodovodů a kanalizací.
Kromě zmíněné panelové diskuse byly součástí programu přednášky s ukázkami několika dalších konkrétních staveb, které popisovaly použité technologie i překážky, jež bylo nutné v průběhu stavby řešit.*
