Náš nejrozšířenější dodávkový automobil Škoda 1203 se rodil dlouho. Třináct let trvalo, než se dostal do sériové výroby, která běžela přes třicet let. Přestěhovala se z Vrchlabí do Trnavy, aby nakonec přežila daleko do nového tisíciletí v kusové výrobě u nadšených soukromníků.
Škoda 1203 patřila k nejkritizovanějším vozům československé výroby, přestože si to vůbec nezasloužila. Pravda, přechod výroby z Vrchlabí do slovenské Trnavy, kde nahradila produkci praček a žehliček, zpočátku přinesl velké problémy s kvalitou, ale nakonec se vše srovnalo, prošla tam další modernizací a přežila až do konce podniku TAZ (Trnavské automobilové závody) v září 1999.
Ale nepředbíhejme. Škoda 1203 se po dlouhém vývoji objevila na výrobní lince v pobočném závodě AZNP Vrchlabí koncem roku 1968. Během let přibývaly různé modifikace, jež provázely československé uživatele doslova od „kolébky po rakev“, když nabídka zahrnovala sanitní i pohřební vozy, minibusy, skříňové dodávky i kombi, malé valníky a další speciální verze. Vozy Škoda 1203 vykonaly obrovské služby. Potkávali jsme je na každém kroku.
Jaká byla?
První vozy Škoda 1203 dostaly osvědčený zážehový čtyřválec 1221 cm3 (vrtání x zdvih 72 x 75 mm), jehož historie sahá ve verzi OHV 1089 cm3 až do roku 1938. Průběžně vylepšovaný motor přežil ve výrobě 60. let a poháněl nespočet různých automobilů Škoda. Pro řadu Š 1203 dostal nejprve výkon 49 k (36 kW) při 4600 ot/min. a poháněl zadní kola prostřednictvím čtyřstupňové převodovky.
Dodávkový skříňový vůz měl užitečnou hmotnost 950 kg, rozvor náprav 2320 mm a vnější celkové rozměry 4520 x 1800 x 1900 mm. Všechna kola byla zavěšená nezávisle a odpružená vpředu vinutými pružinami a vzadu torzními tyčemi. Výrobce uváděl zrychlení 0–80 km/h za 34 až 36 sekund. Největší rychlost byla 90 km/h, normovaná spotřeba paliva 11 l/100 km.
Od roku 1983 se vozy Škoda 1203 vyráběly výhradně v Trnavě. Procházely různými úpravami, ale žádné z nich nezměnily charakter vozidla. K nejzásadnějším patří zvětšení původního motoru na objem 1433 cm3 prodloužením zdvihu na 88 mm, což přineslo nárůst výkonu na 57 koní (42 kW), a také nová pětistupňová převodovka. Vůz byl pojmenovaný Škoda 1203 M (modernizovaný) a později dostal štítek značky TAZ, aby se od roku 1993 změnil na TAZ 1500 podle svého výrobce.
Výroba v Trnavě skončila až v srpnu 1999, tedy po jedenačtyřiceti letech od jejího zahájení ve Vrchlabí. Privatizovaný podnik TAZ SIPOX, s. r. o., se pokusil také o verzi TAZ 1900 se vznětovým čtyřválcem Volkswagen 1.9 TDI spolu s výrazným faceliftem, ale konkurence už byla opravdu poněkud dál.
Zasahují nadšenci
Ještě ve druhém desetiletí nového tisíciletí vznikly nové vozy Škoda 1203 postavené autoopravárenskou společností Roman Jirouš – Ocelot v Žacléři s využitím náhradních dílů, nových výlisků a dalších součástí, ale po poklesu zájmu a vyčerpání zásob byla manufakturní produkce ukončena. Legendární Škoda 1203 tak přešla definitivně do světa historických vozidel.
Tomáš Hyan, foto autor, Škoda a TAZ
(Podrobnosti v Komunální technice 2/2023)*
K obrázkům:
1: Škoda 1203 Minibus De Luxe z nabídky TAZ pro osm cestujících včetně řidiče
2: Dodávkový vůz s křídlovými dveřmi na pravoboku – užitečná hmotnost 950, celková 2140 kg
3: Elegantní prototyp Škoda 979/III s motorem posunutým vzad nad přední nápravu (rok 1957)
4: Škoda 1203 COM (kombinace osobní/užitková) z roku 1978
5: Modernizovaná přístrojová deska typu TAZ 1500
6: Jednostranný sklápěč z Trnavy se zvýšenou užitečnou hmotností na 1500 kg
7: Valník s hydraulickou rukou HR 350 na ložné ploše naloží břemena do 600 kg
8: Poslední nabídka TAZ 1500 (benzin Škoda 1,4 li) a TAZ 1900 (diesel VW 1,9 l)
9: Prototyp nástupce Škoda 1500 V (typ Š 778), který nepřišel do výroby, jsme potkali na Velké ceně Brna 1977
