Z péče o zeleň nelze slevit

Aby byl trávník zdravý, přirozeně zelený, přiměřeně hustý a dobře vypadal, tedy oku lahodil a plnil další požadavky, je třeba se o něj náležitě a pravidelně starat, a to nejenom během plného růstu, ale prakticky po celý rok. Připomeňme si základní úkony, které je třeba zeleným plochám poskytnout.

Je potřeba zdůraznit, že se pustíme do díla hned, jak oschne svrchní vrstva půdy. Vyplatí se nejprve zelené plochy důkladně prohlédnout a odstranit vše, co přes zimu přibylo a na ně nepatří; větve, kameny a další předměty mohou natropit při další údržbě (sekání) mrzutosti. Začněme úkonem z nejdůležitějších…

Se sběrem i bez něj

Sekání se věnujeme s různou frekvencí během celé doby růstu trávníku, tedy od jara do podzimu. Obecně platí, že jednou týdně sekáme standardní trávník určený pro sport a rekreaci, až dvakrát za týden zeleň okrasnou – reprezentativní. Stejnou periodicitu uplatníme při mulčování.
Nejlepší čas na sekání je odpoledne nebo podvečer před zálivkou, kdy jsou stébla suchá. Základní pravidlem je, že tráva by měla být sekána, jakmile povyroste o 2 až 3 cm přes doporučenou výšku, která je u rekreačního a sportovního porostu pět a více centimetrů, u okrasného 1 až 3 cm. Stébla se nemají krátit o více než jednu třetinu celkové výšky. V opačném případě se mohou objevit hnědé skvrny (vysušený trávník). Pokud je porost přerostlý, je vhodné ho zkrátit na požadovanou výšku dvakrát.
Je třeba si uvědomit, že pouze některé druhy trávy jsou vhodné pro nízké sečení. Trávník, který je sekán na příliš krátko, se stává křehkým a je velmi citlivý na sucho. Hloubka kořenů je přímo úměrná výšce seče: čím kratší porost, tím kratší kořeny. Pokud se po trávníku často chodí, měl by být sekán výše, třeba i nad 10 cm.
Kromě sekání se sběrem se stále více prosazuje mulčování, které s sebou nese přírodní hnojení trávníku, kdy jeho malé částečky jsou ponechány na ploše, tlejí až do formy humusu, který tvoří zhruba čtvrtinu potřebného každoročního hnojení trávníku. Mulčování chrání půdu, omezuje odpařování vody především v létě a odpadají starosti kam s posečenou hmotou.

V suchu i za mokra

Kvůli rovnoměrnosti sečení se doporučuje několika centimetry záběru žacího ústrojí překrýt již posekanou plochu. Pro dosažení nejlepších výsledků by se měl žací nůž pohybovat s maximálními možnými otáčkami. Poklesnou-li otáčky motoru, znamená to, že je sekačka zahlcována a nůž je pro motor nadměrnou zátěží. Recept je jednoduchý: zmenšete šíři záběru, snižte pojezdovou rychlost nebo zvyšte výšku sečení. Pouze ostrý nůž seká porost čistě. Tupý trávu vytrhává, konce jejích listů jsou roztřepeny a zasychají. Kromě pravidelného ostření je nutné kontrolovat vyváženost nože.
Je-li půda přeschlá, sekačka víří velké množství prachu. To není nepříjemné pouze pro obsluhu, zanáší se i vzduchový filtr karburátoru. Máte-li problémy s prachem, trávník večer před sečí pokropte. Sekejte, pokud je tráva suchá, ale půda ještě neproschla.
Mokrá tráva je kluzká, což může ohrozit nejen bezpečnost obsluhy, ale současně se zanáší žací prostor sekačky i tunely odvádějící hmotu do zásobníku a na trávníku se vytvářejí chuchvalce. Vždy je proto potřeba počkat, až tráva před sekáním oschne. Mohou nastat podmínky, kdy nelze z časových důvodů čekat na vysušení plochy. Proto je většina současné techniky už konstruována tak, aby byla schopna spolehlivě posekat i vlhký trávník.
Žací stroj lze použít i pro sběr listí do koše nebo jeho mulčování – rozmělnění na velmi malé částice. V tomto případě nesmí být vrstva listí příliš vysoká. Pro zajištění co nejlepších výsledků je nejvhodnější mulčovat za situace, pokud je tráva mezi spadaným listím stále vidět.

I zeleň se ráda napije

Zalévat trávník se doporučuje během vegetace (od jara do podzimu) za standardních klimatických podmínek jednou týdně, a to důkladně, spotřebujeme zhruba pět litrů vody na jeden metr čtvereční. Optimální je večerní nebo noční zálivka, která zabrání odpařování vody důsledkem slunečního záření. Časté zalévání malým množstvím vody zabraňuje růstu kořenů do hloubky – ty nemají potřebu prorůstat až k vláze. Důsledkem je poškození trávníku v suchých obdobích, kdy dříve usychá.
Při pravidelném sekání je vhodné ponechat porost vysoký 5 až 7 cm, což omezí odpařování vody a podpoří růst kořenů do hloubky k vláze. Krátké odřezky posekané hmoty po mulčování pomohou déle zadržet vlhkost v půdě.

Proti mechu a plevelům

Mech má rád zastíněná místa, zhutněná, jalové pozemky a slabě provzdušněnou půdu, kde se drží na povrchu vlhkost. Lze ho odstranit pomocí separátoru, který současně půdu provzdušní. Možná je rovněž aplikace síranu železitého. Prevencí je úprava stromů, které mohou vytvářet přílišné zastínění.
Pokud trávník ještě není zamořený, je vhodné plevel odstranit ručně. Toto způsob je k životnímu prostředí nejšetrnější. Je-li v něm již mnoho plevelu, přijde ke slovu selektivní herbicid určený speciálně pro trávníky. Těchto přípravků je na trhu velké množství. Některé jsou kombinované s hnojivem. Pro nejlepší výsledky se doporučuje zálivka za dva až tři dny po aplikaci herbicidu. Pečlivě udržovaný a dobře hnojený trávník bude silnější a nezbyde v něm prostor pro mech a plevel.

Bez živin chřadne

Trávní se hnojí v průměru tři až čtyřikrát ročně při respektování pokynů výrobce hnojiva. Je třeba dbát na jeho rovnoměrné zapravení do plochy a trávník zalévat tak dlouho, dokud se granule nerozpustí.
Existují dva základní typy hnojiv. Rychlá se používají, pokud je trávník poškozený a potřebuje rychlé vstřebání živin. Tento postup lze označit jako léčebný s není vhodný pro pravidelné používání. Pomalá hnojiva se vstřebávají do trávníku tak, jak je třeba, což zajistí nádhernou, zdravou zelenou barvu. Zde jde o standardní péči o trávník.
Podívejme se v krátkosti na jednotlivé složky hnojiv a jejich účinky. Dusík pečuje o listy a stébla a obnovuje zelenou barvu trávníku, fosfor podporuje růst kořenů. Vápník posiluje rostlinné pletivo, hořčík napomáhá vytváření chlorofylu a zvyšuje odolnost porostu proti vysychání.

Trávník rád drbání

Půda se časem vlivem deště, zalévání a chůze po ní zhutní. Na povrchu se vytvářejí drny, trávník žloutne až hnědne. Kořenový systém má nedostatek vzduchu, dusí se a jeho růst je omezen. Provzdušnění půdy zabraňuje vzniku drnů a snižuje tlak v půdě, což umožňuje lepší distribuci živin a absorbci vody hlouběji do půdy. Tím je trávník silnější a zelenější s minimem plevelů.
Pomocí kultivátoru či vertikutátoru (dvakrát ročně, jaro / podzim do hloubky asi 3 až 5 mm) trávník provzdušníme a současně odstraníme mech a vznikající plst. Porost zprvu nevypadá příliš vábně, ale trávník je brzy jako znovuzrozený. Pro sběr vyčesané hmoty je možné použít sekačku.
Tento příspěvek si neklade nárok na úplnost a na popsání péče o zelené plochy se píší knihy. Proto o aerifikaci, pískování a dalších postupech údržby a ošetřování trávníků zase někdy příště.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *