Vážení čtenáři,

je velmi těžké objektivně posoudit, která z činností patřících do kompetence technických služeb, správ měst či hospodářských dvorů je důležitější.

Určitě všichni obyvatelé měst a obcí chtějí mít včas vyvezen komunální odpad, přejí si využívat pokud možno neponičený městský mobiliář a večer se vracet domů za svitu funkčního veřejného osvětlení. To vše ve většině municipalit zajišťují právě provozy komunálních služeb. V e zmiňovaných případech jde ale o druh činností, které při zodpovědném vypracování harmonogramu zvládne určitý počet zaměstnanců, případně lze jejich provedení při nejhorším o nějaký den odložit. Ovšem v komunální sféře existují též aktivity, kde otálet nelze a kde se dá potřebný počet pracovníků naplánovat jen stěží. Mezi tyto provozy patří bezpochyby zimní údržba komunikací a veřejných prostranství a řadí se mezi ně také například ošetřování veřejné zeleně včetně podzimního úklidu listí.
Právě tuto zvýšenou potřebu lidské pracovní síly řešily donedávna obce využitím tak zvané povinné veřejné služby. Úřady práce mohly od loňského ledna posílat na veřejnou službu lidi, kteří byli bez zaměstnání přes dva měsíce. Pokud to odmítli, mohli je úředníci vyřadit z evidence, a mohli tak přijít o podporu. Ústavní soud však toto řešení přirovnal k systému nucených prací a nastavená pravidla loni v listopadu zrušil. To samozřejmě nebyla před začínající zimní sezónou pro provozy technických služeb vůbec dobrá zpráva. Při kalamitních situacích a především při ručním čištění chodníků se zdála úloha povinné veřejné služby takřka nezastupitelná.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce tuto situaci změnit a Ústavním soudem zrušenou povinnou veřejnou službu ještě letos nahradit placenými veřejně prospěšnými pracemi na zkrácený úvazek. Podle vyjádření ministryně práce Ludmily Müllerové by měly být veřejně prospěšné práce hrazeny z finančních prostředků určených na aktivní politiku zaměstnanosti. Systém by měl být spuštěn již v polovině letošního roku s tím, že na upravené veřejně prospěšné práce nahrazující veřejnou službu by nezaměstnaní podle návrhu chodili zřejmě maximálně na 20 hodin týdně. Pokud si vydělají méně než 4000 korun měsíčně, zůstanou dál v evidenci úřadu práce. Ten by zaměstnavateli poskytoval na pracovníka příspěvek. Doufejme, že již brzká doba ukáže, zda s těmito pracovníky budou moci technické služby počítat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *