Vážení čtenáři,

tak jako obvykle probíhají přípravy sedmého čísla časopisu s asi měsíčním předstihem, tedy začátkem června, kdy se téma oprav a údržby komunikací i jejich okolí dotýká každého, kdo alespoň někdy usedne za volant svého automobilu, či cestuje veřejnou dopravou.

Řidič se slabším a méně odolným nervovým systémem v podstatě nemůže vyjet na silnici, jak je rok dlouhý. V zimních měsících mu jízdu po komunikacích relativně průjezdných všemi pruhy znepříjemňují občasné sněhové kalamity nebo mrznoucí deště okořeněné častými zbytečnými karamboly. Když toto nebezpečí pomine, vyrojí se na jaře pracovníci správ a údržby silnic a alespoň částečně komunikace zneprůjezdní. Někdy jde jen o krátkodobé uzávěry způsobené nutností údržby a posečení příkopů, jindy jsou důvody závažnější a déle trvající. Nicméně každý, kdo veřejné komunikace ke své přepravě využívá, by měl uznat, že opravy a údržba jsou velice a někdy životně důležitou věcí. I když pohled na ceduli s namalovaným posmutnělým panáčkem smajlíkem opatřenou navíc heslem : „Musíme to opravit…“, v jejímž okolí se krom toho, že brání v použití jednoho z jízdních pruhů, neděje zhola nic, a to i v pracovní den, rozproudil krev v žilách nejednomu řidiči.
Nicméně nezbývá než věřit, že většina stavebních úprav a oprav i jiných akcí, jež na veřejných komunikacích probíhají, má své opodstatnění. Snad jen kdyby vždy byly finanční prostředky investovány s větší rozvahou a tam, kde si to situace především žádá, mohlo by se jezdit s větší pohodou a klidem.
Zatím nám obyčejným řidičům nezbývá, než zatnout občas zuby, obrnit se trpělivostí a řídit se heslem „Spěchej pomalu“. Někteří si to již vzali k srdci. Stačí vzpomenout na nedávný zápas mistrovství Evropy ve fotbale. Tam většina našich reprezentantů po celou dobu zápasu s Ruskem opravdu nikam nespěchala. Přitom běh po kvalitně připraveném trávníku není zdaleka tak nebezpečný jako jízda autem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *