V třídění odpadu jsou světlým příkladem

Třídění biologicky rozložitelného odpadu (BRO) je v současnosti stále skloňovanější problém. Ochota vyjít mu vstříc nechybí ani v legislativních opatřeních, kde povinnost separovat dostaly všechny instituce a samosprávy - tedy v konečném důsledku i běžní lidé. Problémem tedy již není to, jestli se odpad třídí, ale jak.

Své o tomto problému vědí i v Žiaru nad Hronom, kde si jako jedni z mála dali ruku na srdce a začali třídit opravdu svědomitě. Dnes se mohou pochlubit čistým městem a propracovanou logistikou třídění a svozu komunálního odpadu.
Jak v rozhovoru uvedl Ing. Martin Baláž, vedoucí komunikačního odboru MSU v Žiaru nad Hronom, jednoduchý proces to nebyl. „Naučit lidi dobrovolně třídit odpad není vůbec jednoduché, doslova se dá mluvit o určité převýchově, která musí být jednak podložena motivační složkou a také spojena s masivní osvětou,“ vysvětluje. „Práce s dětmi na školách a vysvětlování potřeby třídění odpadu musí mít podpůrné pilíře i doma v rodinách. Zde jsme se rozhodli motivovat občany finančně.“

Přímá úměra

Přesvědčit občany, aby přiložili ruku k dílu, není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Často se v praxi setkáváme na sídlištích s tím, že v nádobách s názvem sklo najdeme papír či plasty. Tomu se ve větší či menší míře vyhnout úplně nedá, ale minimalizovat tyto negativa se v Žiaru nad Hronom rozhodli motivačním způsobem. „Zřídili jsme asi 120 stání, která přísluší jednotlivým bytovým jednotkám a vyčlenili jsme jednotlivé kontejnery na sklo, plasty, papír, rostlinné oleje a ostatní komunální odpad,“ říká Martin Baláž. Tyto záchytná střediska jsou uzamykatelná a obyvatelé mají od nich klíče, takže se v maximální možné míře snížila i možnost vybírání z odpadkových košů a rozhazování odpadu po okolí.
Je třeba říci, že stání zřídilo město z vlastních prostředků, když ve značné míře využilo dotace z EU. Občany tedy tato reorganizace nestála ani korunu. Naopak, disciplinovaným přístupem si mohou ušetřit nemalé finanční prostředky související se svozem komunálního odpadu. Platí zde totiž jednoduchá přímá úměra. Čím více vyseparovaného odpadu, tím nižší poplatek a naopak. „Od prvních pokusů, které začínaly v roce 2005, uběhlo téměř osm let a mohu říci, že jsou vidět výsledky. Lidé pochopili, že to není jen jejich sekýrování, ale že třídění slouží především jim,“ vysvětluje Martin Baláž.

Co se dále děje s vyseparovaným odpadem?

Technické služby dělají svoz separovaného odpadu ve spolupráci s městem a Technickými službami a. s., v níž má město 10% – ní vlastnický podíl. V rámci této „renesance“ v oblasti zpracování odpadu bylo také třeba nakoupit novou techniku, na kterou město také využilo dotace z projektu intenzifikované separování sběru v hodnotě 3 000 000 eur. Nakoupila se vozidla na svoz separovaného odpadu a další potřebná technika jako štěpkovač, mobilní myčka kontejnerů a podobně. Na veřejných prostranstvích se místo klasických košů osadilo 200 košů, kde se dají separovat hned čtyři složky odpadu. Takové masivní separování na veřejných prostranstvích je zatím v Žiaru nad Hronom jediné na Slovensku.
Odpad se vyváží na dvůr technických služeb, kde se dotřiďuje na dalších dvanáct frakcí a vytříděný se posílá na své zhodnocení. „V současnosti zajišťujeme nakládání s odpadem pro město a dalších 33 okolních obcí,“ říká Zuzana Gallová, ředitelka společnosti Tehnické služby a. s. „Kromě samospráv nabízíme naše služby i podnikatelským subjektům, ale prioritou pro nás je především komunální odpad.
Papír a plasty se zhodnocují na klasické dotřiďovací lince, kde naši pracovníci pracují na dvě směny. Třídí odpad do velkých „big bagů“, v nichž se materiál dodává konečnému zpracovateli. Sklo se třídí na střepy, čiré, průsvitné a barevné. Přímo na sběrném dvoře se oddělují i jednotlivé druhy elektroodpadu od velkých spotřebitelů, nebezpečné odpady, textil, oděv, objemový či stavební odpad. Všechno toto se dělá fyzicky lidskými silami. Moderní třídicí linky, které by tuto práci zvládly za člověka, jsou totiž enormně drahé a při takovém množství odpadu by jejich zřízení bylo maximálně nerentabilní. Jednotlivé vytříděné frakce se prodávají konečným spotřebitelům. Ceny těchto komodit se neustále mění, a proto máme obchodní zástupkyni, která jejich vývoj sleduje. Prodejem však nepokryjeme veškeré náklady potřebné na naše fungování, ale příznivými cenami se snažíme vykrýt alespoň značnou část,“ nechává se slyšet Zuzana Gallová.

Dočkali se uznání

Za své plány, které dnes sklízejí úspěchy, bylo městu v roce 2008 uděleno ocenění Zlatého mravence za odpadové hospodářství. Ocenění uděluje Sdružení spotřebitelů odpadu. Prvenství v boji s odpady na Slovensku si obyvatelé Žiaru nevymysleli sami. Od oprávněné organizace pro zabezpečení sběru, zhodnocení a nebo recyklace odpadů a obalů Envi-pak dostali ocenění Nejlepší separující samospráva na Slovensku. To si vysloužili za zavedení třídění použitého oleje.

Popisek:

I na Městském úřadě v Žiaru nad Hronom se separuje ve velkém

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *