Autor
Kategorie:
Nezařazené

Údržba travnatých ploch nezahrnuje pouze sečení

Velmi často se zredukuje údržba travnatých ploch pouze na sečení nebo mulčování. V komunální sféře jsou zpravidla udržovány menší travnaté plochy, případně jsou velké plochy součtem dílčích ploch, protože jsou rozděleny. Údržbou travnatých ploch se obecně rozumí pracovní činnost, kdy je na plochách vhodným způsobem seříznuta tráva, byliny a plevely v určité výšce od povrchu. Cílem této pracovní činnosti je buď získání a využití určitého objemu trávy v požadované kvalitě nebo vytvoření požadované kvality udržované travnaté plochy.

Využitím posečené trávy se rozumí, že tato poslouží k jiným účelům, například jako krmení pro zvířata nebo jako jedna složka při výrobě kompostu. Ještě je využívána další pracovní činnost, kdy je mulčováním provedena údržba travnaté plochy, ale cíl splněn není, protože posečená tráva není využita a také není vytvořen estetický povrch travnaté plochy. Nicméně je to jeden ze způsobů údržby travnatých ploch, protože je snadný a za určitých podmínek lze na tuto činnost čerpat dotace (že by to bylo hlavním cílem?). Z praxe ale vyplývá, že by do údržby travnatých ploch měla být zařazena také obnova poškozených travnatých ploch, úprava zatravněných svahů, správná příprava budoucích travnatých ploch k setí a výživě. Nelze očekávat správný růst trávy tam, kde pro to nejsou podmínky (kamenné podloží, plevele, erodující svahy a šikmé svahy). Není nutné, aby byly zakládány a v budoucnu udržovány travnaté plochy všude a také není potřebné, aby byly plochy asfaltovány nebo betonovány, jsou i jiné možnosti jak využít plochy (samovolně nebo řízeně vznikající mladý les).

Plochu je třeba připravit

Je nutné dopředu počítat s tím, že se každá travnatá plocha bude muset udržovat žacími nebo mulčovacími stroji. Je to rychlé, snadné a také estetické (vyjma extenzivního mulčování). Aby bylo možné provádět údržbu travnatých ploch optimálními žacími stroji, je nutné plochu připravit. Například srovnat hrubé nerovnosti, utužit a uhladit povrch, zpevnit svahy, doplnit kompost nebo vhodné substráty a především osít správným trávním semenem. V některých případech by měl o budoucí travnaté ploše rozhodnout zahradní nebo parkový architekt, který rozhodne o členění plochy a o vytvoření záhonů, umístění keřů a okrasných stromů. Ve všech případech by měl být na komunálních travnatých plochách sledován hlavní cíl, kterým je usnadnění budoucí údržby pomocí strojních zařízení k zajištění nízké pracnosti! O správném růstu trávníků rozhoduje mnoho proměnných faktorů. Například klimatické a půdní podmínky, vodní režim v půdě, svažitost (setrvání nebo rychlý odtok srážkové vody), expozice pozemku (orientace ke slunci), způsob a rozsah ošetřování, výběr vhodných travin v závislosti na lokalitě, resp. na využití trávníků, a především způsob přípravy půdy před výsadbou, obsah živin v půdě, výběr a dodržení správné technologie setí a také umožnění pravidelného sečení optimálními žacími stroji.
Je důležité, aby byly odstraněny zbytečné překážky, které by byly v konfliktu s pracovním adaptérem žacího stroje (například čnějící nebo ležící kameny, dráty, rozmanitý odpad) a také ty, které by činily potíže při pracovní činnosti stroje (například vyšší obrubníky, na ploše se vyskytující staré objekty, které již nemají význam). V souvislosti s těmito překážkami je nutné říci, že některé překážky jsou vytvářeny uměle, mají svůj význam a na travnaté plochy samozřejmě patří (parková architektura, sochy, památné stromy, značení cest, informační tabule s přístřešky, lavičky apod.).
Nelze očekávat, že přirozený růst travin, bylin a dřevin vytvoří vhodnou travnatou plochu, která bude muset být mulčována, případně sečena. Samozřejmě, že brzo se na každé ploše nějaký zelený porost samovolně objeví a je možné, že to budou i trávy a kvetoucí byliny, ale budou to především nevzhledné plevely. Při sečení takové živelně vzniklé plochy lze očekávat obtíže. I příkré svahy lze síci žacími stroji na kolovém nebo pásovém podvozku nebo nesenými vhodným malotraktorem nebo nosičem nářadí. V praxi jsou případy, že mnohé problematické travnaté plochy (svažité, nerovné) jsou sečeny nesenými strunovými vyžínači nebo křovinořezy s kotouči na sečení bylinného pokryvu. S těmito stroji lze takové travnaté plochy sekat, k tomu jsou určeny, ale zanechají posečenou plochu méně vzhlednou než žací stroje rotační nožové se sběrem posečené trávy.

Herbicid nic neřeší

Řešit údržbu travnatých ploch totálním herbicidem, protože je nelze z nějakých důvodů pohodlně sekat, je nesmysl. Za prvé, jejich vzhled je příšerný; za druhé, není to žádné smysluplné řešení, protože již za měsíc se do růstu zapojí další plevely a nevzhlednost této plochy pokračuje do dalšího použití totálního herbicidu; za třetí se vytvářejí erozní rýhy, mikrokamenná pole (na povrch se dostanou uvolněné malé kameny, které vypadávají ze svahů – padají na chodníky a silnice), protože odumřou kořeny travin a bylin, které plochu zpevňují; za čtvrté se stávají tyto plochy dočasným producentem prachových částic, které jsou větrem unášeny do okolí. Situace se stále opakuje, až tuto nesmyslnou práci vyřeší příchod zimy. Tento způsob údržby travnatých ploch kolem zahrad a domů se objevuje v poslední době i v malých obcích, kde je realizován především mladými lidmi, kteří vyrůstali ve větších městech nebo v panelácích, přírodě nerozumějí, zelené plochy jim estetický vzhled neposkytují, údržba travnatých ploch je zdržuje od jiné činnosti nebo jim činí komplikace jak naložit s posečenou trávou, se stroji neumějí pracovat, nemohou nebo nechtějí stroje ovládat.

Čím častěji, tím lépe

Pravidelné sečení je nutné pro dosažení špičkového stavu travnaté plochy, předchází se zaplevelování a poškozování trávy vyhníváním. O charakteru a vizuálním vjemu travnatých ploch rozhodne jednak způsob provedení údržby, buď sečením nebo mulčováním (to je podle požadované kvality), nebo četnost jejich udržovacích zásahů. Způsob provedení závisí na použití strojních zařízení a zejména pracovních adaptérů, kterými je údržba travnatých ploch prováděna. Četnost údržby, resp. sečení závisí na užitkovosti, účelu a požadavku na okrasný účinek (špičkový vzhled, běžný vzhled) travnaté plochy. Například okrasný trávník nebo trávník na sportovních hřištích musí být sečen častěji než trávník podél cest a silnic. Četnost sečení je také závislá na vnějších podmínkách (dešťové srážky, teplota, délka slunečního svitu), na poloze travnaté plochy (ve stínu, polostínu nebo na přímém slunci) na obsahu živin v půdě (hnojení), s čímž souvisí celkové půdní podmínky a také závisí na charakteru porostu (složení). K běžné údržbě travnatých ploch se používají převážně žací stroje rotační s rotujícím nožem (tlačené, samojízdné), pro špičkové povrchy jsou používány žací stroje rotační s rotujícím vřetenovým pracovním adaptérem, pro dokončovací práce a sečení v hůře dostupných místech jsou používány žací stroje strunové. Pro účelové sečení jsou používány ručně vedené nebo samojízdné kompaktní žací stroje s bubnovým pracovním adaptérem a ručně vedené nebo samojízdné kompaktní žací stroje s žací lištou.

Chybou při sečení okrasných trávníků je přílišné zkracování trávy (sečení nakrátko). Tráva potom může při úpalovém slunci a při déle trvajícím suchém počasí vyschnout. Také lze obtížně kombinovat mulčování a následné sečení pro krmení, protože mulč (tlející zbytky trávy, bylin a plevelů) se při sběru posečené trávy přimíchává do sbírané trávy. Sečení beze sběru posečené trávy rotačním žacím strojem nožovým je také jednou z variant údržby travnatých ploch, ale přináší některé problémy. Například ten, že pokud zůstane tráva ležet v pruzích, vytvoří obtíže při dalším sečení, je příčinou zahnívání trávy, na které zůstane ležet a také neposkytuje ten správný estetický vzhled travnaté ploše.

Pro přípravu ploch k setí trávy je k dispozici několik zemních strojů, malotraktorů, nosičů nářadí a ručního nářadí (lopata, rýč, hrábě). Záleží na rozloze plochy, na jejím charakteru (například jaké je geologické podloží – hlinitopísčitá půda, písek, jíl, štěrk, kameny apod., svažitost pozemku, překážky). Jak již bylo uvedeno, v komunální sféře jsou zpravidla udržovány menší travnaté plochy, proto se budou k přípravě využívat menší stroje.

Příprava budoucích travnatých ploch s běžným využitím spočívá v: a) Odstranění překážek na ploše (vyhrnutí odpadů na deponie, rozebrání stavebních objektů, zpracování starých dřevin na štěpku);
b) Odvezení komunálních odpadů (pokud tam jsou například staré skládky) a stavebních odpadů (pozor na nutnost likvidace nebezpečných škodlivých odpadů, neškodlivé odpady lze umístit do vytěžených jam, ze kterých byla využita hornina pro její rozprostření);
c) Urovnání povrchu (zahrnutí výrazných prohlubní, erozních rýh, starých povrchových stavebních objektů);
d) Navezení nové horniny (pokud je to nutné vzhledem ke stávajícímu geologickému podloží, buď se získá z hlubšího podloží vhodná hornina nebo se rozprostře vrchní vrstva);
e) Účelové vytvarování povrchu a realizace melioračních staveb (svodné příkopy);
f) Rozprostření nové horniny do podkladové vrstvy (pokud je to nutné);
g) Navezení kompostu nebo humózní půdy a jejich rozprostření;
h) Práce spojené se setím trávního semene (rozhoz, válcování, závlaha).

Ing.Ivo Celjak, CSc.,
katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky,
Zemědělská fakulta v Českých Budějovicích

Popisek: Členité travnaté plochy snižují výkonnost při sečení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *