Strom a jeho vliv na dopravní nehody

Veřejnost velmi nelibě nese zprávy o jakémkoli kácení dřevin a rovněž nechápe, že za pokácený strom není vždy vhodné vysadit nový. Stromy kolem silnic byly vždy, tak proč by nemohly být i nadále? Odborníkům zabývajících se bezpečností silničního provozu však bylo již v polovině minulého století jasné, že aleje, které vyhovovaly pro provoz koňských potahů a mašírování vojsk císaře pána, nejsou pro neustále se zvyšující automobilový provoz a také zvyšující se rychlost vhodné.

Na základě varujících statistik dopravních nehod (dále jen DN) byly aleje z důvodů bezpečnosti účastníků silničního provozu vykáceny v celé řadě evropských zemí. U nás zatím neproběhla žádná seriozní diskuse na toto téma, informace v mediích jsou zavádějící a zkreslené. Obvykle se uvádí, že strom není příčinou DN a o stromy se zabíjejí jenom ti, co jezdí rychle, nebo jsou pod vlivem alkoholu, takže si vlastně smrt zaslouží. Situace ale není tak jasná a černobílá.

Příčiny dopravních nehod

Případy, kdy je strom jednoznačnou příčinou DN, tj. spadne na účastníka silničního provozu nebo automobil narazí do stromu spadlého na silnici, nejsou vedeny samostatně. Tato situace obvykle nastává při nepříznivých klimatických podmínkách, tj. při silném větru, bouřkách, sněhových kalamitách apod. Vzhledem k tomu, že trend vývoje klimatických podmínek se posouvá směrem k častějším extrémům, lze předpokládat i větší množství těchto DN.
Ve většině případů, kdy DN končí srážkou se stromem, strom není její příčinou. Ideální je stav, kdy automobil po vyjetí ze silnice může nerušeně pokračovat do volného prostoru, kde se zastaví. Narazí-li na strom, následky DN jsou fatální. Účet, který nám stromy každoročně předkládají ve formě mrtvých, těžce i lehce zraněných, je varující. Strom je v těchto případech příčinou následků, které s DN souvisí.

Neradostná bilance

V letech 2000 až 2011 bylo nárazem do stromu usmrceno 2041 osob, v průměru je to téměř 16 %, tj. každý šestý člověk usmrcený při dopravních nehodách zemřel na následky nárazu do stromu. Postupně sice klesá jak počet DN, tak počet usmrcených, ale podíl se příliš nemění. Při DN se stromem je riziko usmrcení pět až osmkrát vyšší než při evidovaném typu DN. Jeho výpočet ovlivňuje evidence DN – od roku 2009 se evidují pouze DN s hmotnou škodou nad 100 000 Kč. Důvodem vyššího rizika je to, že při nárazu do stromu působí síla nárazu na malou plochu a je vysoce destruktivní i při čelním nárazu. Pokud je vozidlo ve smyku a narazí na strom bočně, kde není téměř žádná deformační zóna, je šance na přežití velmi malá.
Kromě usmrcených osob je nutno zmínit i další následky DN, tj. v průměru 570 osob těžce zraněných, 2200 osob lehce zraněných a 380 000 000 Kč hmotných škod ročně.

Doprovodná zeleň především?

Zastánci alejí kolem silnic argumentují také tím, že kolem silnic je celá řada pevných překážek, tak proč by měl vadit právě strom. Skutečnost je taková, že v letech 2000–2011 bylo usmrceno při srážce s pevnou překážkou 3284 osob, z toho po srážce se stromem 2041 osob, což je v průměru 62 %. U technických prvků, které tvoří pevnou překážku, se postupně provádí bezpečnostní opatření (např. šikmá čela mostů a propustků, příhradová konstrukce u dopravních značek, ochrana mostů svodidly, atd.). Pouze u stromů je vyvíjen mimořádný tlak na výsadbu co největšího počtu bez ohledu na situaci, typ komunikace, vzdálenost od ní, intenzitu provozu, atd.
Následky DN po srážce se stromem bývají obvykle bagatelizovány s tím: „že když lidé jezdí příliš rychle, bezohledně a nezodpovědně, tak ať se zabijí“. Většina DN (80 až 85 %) však vzniká při dovolené rychlosti nebo při rychlostech nižších. Příčin je celá řada. Může to být mikrospánek, únava, chvilková nepozornost, ohlédnutí se na dítě sedící na zadním sedadle, nezvládnutí úhybného manévru (zvěř, cyklista z vedlejší komunikace), nezkušenost, snížená viditelnost, ztráta orientace, riskantní jízda protijedoucího vozidla, atd. Trestat tyto chyby smrtí je velmi nepřiměřené a je nutno zdůraznit, že celá řada účastníku silničního provozu utrpí smrtelná zranění bez jakéhokoliv svého zavinění.

V uvedené statistice není zachycena celá řada DN, kdy je vegetace skrytou příčinou DN.
Jde o případy, kdy:
• stromy a keře rostoucí v rozhledových polích směrových oblouků a křižovatek brání rozhledu
• řidič nemůže reagovat včas (např. nevidí průběh zatáčky; při vyjíždění z vedlejší silnice nevidí automobily na hlavní, apod.).

Rozdílné mikroklima překvapí

Stromy a keře způsobují střídání povrchu silnice (suchý/mokrý/sněhové jazyky/náledí). V alejích je povrch déle mokrý; dříve vzniká a déle trvá náledí, ale řidič tuto skutečnost nepředvídá. Jízdní vlastnosti automobilů jsou pak na střídajících se typech povrchů různé a může dojít ke smyku zvláště v případech, kdy řidič musí řešit nenadálou dopravní situaci, kterou nezvládne.
Za slunného počasí se rychle střídá ostré světlo a stín, čímž se podstatně snižuje zraková pohoda řidiče a zvyšuje se možnost přehlédnutí nebo pozdního rozpoznání problematické situace (např. blikajícího směrového světla vozidla nebo mávnutí cyklisty odbočujícího vlevo, vyběhnutí zvířete apod.). Efekt je výrazný zejména na jaře a na podzim.
Při dopadu slunečních paprsků na silnici přes koruny stromů je povrch skvrnitý, silnice splývá s okolím a může dojít až ke ztrátě orientace.
Stromy rostoucí na krajnici narušují konstrukci vozovky a vytváří terénní nerovnosti. Může dojít ke zhoršení stability vozidla. Brání také odtoku vody a může dojít ke smyku vozidla.

Nejasné vyhlídky

V dohledné době nelze předpokládat, že dojde ke zlepšení.
Situaci ovlivňují tyto faktory:
• U většiny silničních správců chybí odborník na vegetační úpravy, který by péči o zeleň a zásahy do ní systematicky řídil.
• Zahradnické skupiny na bývalých okresních správách silnic byly zrušeny již na začátku 90tých let minulého století a péči dnes často vykonávají neodborníci.
Lepší situace není ani v investiční výstavbě, kde chybí kvalifikovaní pracovníci pro připomínkování projektů, dozor při realizaci, přejímání vegetačních úprav a péči bezprostředně po výsadbě. S výsadbou na nevhodných místech se proto u našich silnic potkáváme často.
Nedostatek finančních prostředků způsobuje, že vegetace je až na posledním místě a péče o ni se velmi často omezuje pouze na sekání úzkého pruhu pozemku podél komunikace, havarijní kácení a vyvětvování. V mnoha případech je péče o zeleň považována za nadbytečný luxus a zbytečnost. Přitom vhodný vegetační doprovod je to, co řidič velmi intenzivně vnímá a co významně ovlivňuje jeho psychickou pohodu. Pokud je však ponechána bez pravidelné péče, může způsobit problémy. Např. nálety na nevhodných místech a dřeviny vyrostlé z pařezů jsou ponechávány na místě tak dlouho, až se stanou pevnou překážkou nebo znemožní dostatečný rozhled.

Legislativa

Po změně zákona o ochraně přírody a krajiny je velmi obtížně pokácet strom bez náhradní výsadby. Silniční správci jsou nuceni provádět náhradní výsadbu na zcela nevhodných místech a bez ohledu na počet usmrcených, těžce i lehce zraněných osob v budoucnu.
Na druhou stranu novela nově umožňuje kácet stromy do obvodu kmene 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí a keře do 40 m2 plochy. Dalo by se tak předejít celé řadě problémů v budoucnu a odstranit např. nálety a pařezové výmladky stromů dříve než se stanou pevnou překážkou silničního provozu. Bohužel však chybí finanční prostředky i odborníci. Pomníčků kolem cest bude asi přibývat.

Popisek:  Nálety a dřeviny vyrostlé z pařezů neodstraněné včas se stávají pevnou překážkou nebo znemožní dostatečný rozhled

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *