Správný výběr dřevin

V souvislosti s globálními změnami klimatu, jejichž výsledkem je zejména aridizace (vysoušení) a oteplování, dochází ke změnám životních podmínek rostlin. Mnohé druhy nejsou schopny existence v podmínkách sucha, čímž se vytvářejí sekundární předpoklady pro snížení kvality a ekologické stability životního prostředí. Proto je třeba selektovat druhy, případně druhově podmíněné genotypy, schopné existovat v podmínkách s nedostatkem vody.

Podmínkou výběru dřevin se sníženými nároky na obsah vody v půdě je projev některého z ukazatelů adaptability. Patří sem například schopnost osidlovat extrémní stanoviště, morfologické odlišnosti a fenotypový projev, velikost a uspořádání průduchů a zmenšení listové plochy. Na rozdíl od listů, které při nedostatku vody zastavují růst, dochází při postupném vysychání půdního substrátu k prodlužovacímu růstu kořenů, které pronikají do hlubších vrstev půdy s cílem získat vodu. Změny v charakteru kořenové soustavy, hrubší kutikula, více průduchů, zmenšení listové plochy a obsah chlorofylu v listech můžeme považovat za ukazatele adaptability na nedostatek vody. V případě, že dřevina nedisponuje adaptačním mechanismem, projeví se nedostatek vody růstovými deformacemi, usycháním a předčasnou ztrátou listů. Stres z nedostatku vody má v určitých souvislostech podobný průběh jako stres z mrazu. Při obou dochází k dehydrataci. Na základě této analogie předpokládáme, že dřeviny, které se vyznačují zvýšenou mrazuvzdorností, by měly být životaschopné i v podmínkách sucha. V opačném pořadí platí uvedená analogie méně často.
Při výběru dřevin do veřejné zeleně hraje důležitou roli původ druhů a kultivarů. Použití domácích dřevin vyžaduje při realizaci základní struktury – kostry porostu. Důvodem jsou nejen kulturně-historické a sociální aspekty, ale především ekologická příslušnost k místu použití a ověřené modely růstu na daném typu stanoviště.
Adaptabilita vůči původu dřevin

Problém při použití domácích dřevin může nastat v podmínkách klimatické změny. Předpokládaným výsledkem klimatických změn jsou především změny v přerozdělení srážek během roku a při teplotních extrémech. Z uvedeného důvodu se dostává do popředí používání dřevin s plastickými reakcemi na změny životních podmínek. Vzhledem k tomu, že k těmto změnám dochází poměrně rychle, je třeba selektovat jedince domácích druhů dřevin, které se mohou díky růstu v extrémních podmínkách prostředí stát základním zdrojem reprodukčního materiálu pro další použití. Střední Evropa je vertikálně značně členitá, což umožňuje na relativně malém území existenci dřevin s výrazně odlišnými vlastnostmi. Ty jsou specifické i vzhledem k diferencovaného podloží, na kterém vegetace roste. Právě přirozené odlišnosti v podmínkách prostředí umožňují selektovat genotypy se specifickou adaptabilitou.
Kromě domácích dřevin se zejména jako doplňkové používají dřeviny cizího původu. Ty můžeme dále rozdělit na dvě kategorie. První kategorii představují dřeviny vysazené během takzvaného lesnického vysazování. Druhou kategorií jsou dřeviny vysazené v průběhu posledních desetiletí. Dřeviny, které byly vysazené během lesnického vysazení jsou dlouhodobě ověřovány v rozsáhlých experimentech. Několik z nich dosáhlo v nynějších podmínkách lepší růstové vlastnosti než na původních stanovištích. Současně se do střední Evropy dostávaly další druhy dřevin, které se s různou mírou úspěšnosti uplatnily ve vegetačních úpravách. Díky dlouhodobým zkušenostem s jejich vlastnostmi považujeme několik druhů dřevin z této skupiny za použitelné.
Problematická je zejména kategorie dřevin vysazovaných v průběhu posledních desetiletí. Objevují se mezi nimi různé exotické dřeviny s celkem odlišným způsobem hospodaření s vodou. Zejména druhy dřevin z podmínek s oceánickým klimatem mají vážné problémy. Paradoxně k nim dochází v nižších nadmořských výškách, protože právě tam se teplotní a srážkové extrémy projevují nejvýrazněji. V důsledku nedostatečné adaptability na nízké teploty a nedostatek vody dochází k růstovým deformacím, až k celkovému nevratnému poškození dřevin. Při výběru dřevin do veřejné zeleně je třeba respektovat jejich reakce na podmínky prostředí a podle možnosti se vyhnout experimentům.

Kritéria výběru
Vzhledem k problematické optimalizaci podmínek pro růst a existenci dřevin ve veřejné zeleni je třeba výběr druhů podmínit mírou adaptability. Z toho vyplývají základní selekční kritéria, která jsou zaměřena na popis vlastností dřeviny. Při samotném návrhu a použití dřevin se vyskytují komplikace způsobené různými požadavky na jejich vlastnosti. Podle zobecněných představ by měly být vybírány dřeviny esteticky velmi zajímavé, rychle rostoucí, podle možnosti stále zelené, bez chorob a škůdců a podobně. Bohužel uvedená selekční kritéria lze uplatnit pouze částečně, protože jsou nastavena na odlišné klimatické podmínky. Prvním kritériem, které je třeba při výběru dřevin zvažovat, je adaptabilita na podmínky změny klimatu, která s sebou přináší teplotní extrémy a život v podmínkách nedostatku vody. Míra schopnosti rostlin adaptovat se rozhoduje o jejich existenci a možném uplatnění. Vzhledem k tomu, že aridizace vážně postihuje i urbanizované prostředí, by měly být předmětem zkoumání nejen druhy rostoucí v krajině dlouhodobě, ale i další adaptabilní dřeviny, z nichž se mnohé osvědčily v antropogenním změněném prostředí.

Ing. Marcel Raček, CSc., SPU Nitra

Celý článek vyšel v časopise Komunální technika 4/11.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *