Spolupráce při nakládání s bioodpady

Kraje i obce se v současné době potýkají s řešením ekonomicky efektivních systémů nakládání s odpady. Na zemědělce čím dál víc dopadají problémy s úbytkem organické hmoty v půdě - eroze, ztráta živin, ztráta úrodnosti půdy, často navíc vkládají nemalé finanční prostředky do nákupu minerálních hnojiv. Obec má biologicky rozložitelné odpady, které potřebuje zpracovat. Zemědělec má vhodné zázemí a techniku pro vybudování zemědělské kompostárny a dokáže využít a ocenit vzniklý produkt - kompost.

Obec může ve spolupráci se zemědělcem snížit náklady na zpracování 1 t biodapadů až trojnásobně. Zemědělec může vydělat z příjmu odpadů a navíc zefektivnit ekonomiku zemědělské produkce snížením potřeby minerálních hnojiv. Důvodů pro nastavení vzájemné spolupráce je více než dost.

Biologicky rozložitelný odpad má specifické vlastnosti. Při ponechání bez ošetření má negativní vliv na životní prostředí – produkuje emise, které zhoršují kvalitu životního prostředí. Správným a kontrolovaným procesem lze ale účinně využít živiny a organickou hmotu pro udržení úrodnosti půdy.
Na jedné straně stojí obec, která produkuje biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO). Jedná se v průměru o 80 – 300 kg/osobu za rok. Produkce bioodpadu závisí na typu zástavby, na půdních a klimatických podmínkách, na úrovni zavedeného třídění a na typu ošetření obecní zeleně.
Na straně druhé stojí zemědělec, který potřebuje pro udržení úrodnosti půdy organickou hmotu. Její nedostatek způsobuje erozi půdy, zvýšené náklady na obdělávání půdy (nafta, energie), pesticidy (zdravotní stav rostlin), špatné využití aplikovaných průmyslových hnojiv (rostliny je využívají jen částečně a živiny unikají do spodních vod).

Výhody využívání kompostu
Rozumné aplikování kompostu (kolem 6-7 t ha-1 rok-1 v sušině) je obvykle postačující pro udržení hladiny humusu v půdě. Pravidelné hnojení kompostem zvyšuje množství organismů a mikrobiální biomasu v půdě a stimuluje aktivitu enzymů, čímž dochází ke zvýšení mineralizace organické hmoty a zlepšené odolnosti proti škůdcům a chorobám, což je pro ekologické zemědělství příznačné. Díky význačnému nárůstu organického uhlíku v půdě může při hnojení kompostem docházet ke snížení množství oxidu uhličitého a tím přispět ke zmírnění skleníkového efektu.
Jakmile se v průběhu několika let po aplikaci kompostu stane fosfor a draslík v kompostu téměř kompletně dostupný pro rostliny, lze celkový obsah draslíku a fosforu v kompostu započítat do bilance živin. Množství oxidu vápenatého, který je dodáván do půdy prostřednictvím menších dávek kompostu, je dostatečné pro náhradu za standardní vápnění půdy. Hnojivá hodnota dusíku v kompostu je však nižší. V průběhu prvních let aplikování kompostu se mineralizace dusíku vypočtená na základě terénních pokusů liší od -14% až po +15%. Uvolňování dusíku v následujících letech závisí na charakteristikách mineralizace, které jsou specifické dle půdy a kultivace, a bude zhruba stejné jako rozklad organické složky zeminy.
Zvýšením obsahu organické půdní hmoty dojde k výraznému ovlivnění struktury půdy – dojde ke zlepšení fyzikálních vlastností půdy jako jsou například stabilita půdních agregátů, objemová hmotnost, pórovitost, využitelná vodní kapacita a infiltrace. Zvýšená stabilita půdních agregátů chrání zeminu před zhutňováním a erozí. Snížená objemová hmotnost a zvýšená pórovitost zlepšuje provzdušnění půdy a její odvodňování. Zvýšená využitelná vodní kapacita může ochránit rostliny před suchem. Tyto vlivy postupně zlepšují úrodnost půdy. Dále zlepšují kvalitu půdy, jako jsou například zpracovatelnost půdy, odolnost proti erozi, vododržnost a funkce půdy, které jsou podstatné pro tvorbu výnosu zejména v ekologickém zemědělství, kde deficit ve struktuře půdy nemůže být kompenzován minerálním hnojením.
Při používání kompostu o vysoké kvalitě je riziko akumulování těžkých kovů v půdě velmi nízké. Mineralizace dusíku z kompostu probíhá relativně pomalu a prakticky nejsou známy žádné zprávy o nekontrolovatelném vyluhování dusíku. Z tohoto důvodu nepředstavuje hnojení kompostem žádné riziko eutrofikace podzemní vody.
Koncentrace perzistentních organických znečišťujících látek (PAH, PCB, PCDD/F) v kompostech o vysoké kvalitě je obvykle podobná jako v běžných půdách. Rovněž celková hygiena, zdravotní stav rostlin a plevele nepředstavují problém, pokud jsou využívány kvalitní komposty vyrobené za dodržení správné technologie.
Většina studií konstatuje přínos pozitivních efektů kompostu z biologického odpadu. Nicméně vliv aplikování kompostu z biologického odpadu v menších dávkách je rozpoznatelný až po několika letech. Vliv je však závislý nejen na faktorech, které určují mineralizace živin z půdy a kompostu, ale i na faktorech ovlivňujících výnos, jako jsou například požadavky na živiny a vhodnost osevního postupu. Plodiny s delšími periodami růstu mohou lépe využít kompost. Mnoho zelenin reaguje příznivě na hnojení kompostem, často hned po jeho prvním aplikování.

Forma spolupráce

Vzájemná spolupráce obce a zemědělce může mít několik různých podob. Může probíhat například následovně: Zemědělec provozuje v rámci svého podniku zařízení na zpracování bioodpadu a přebírá od obce vytříděné BRKO. Současně na tomto zařízení může kompostovat i rostlinné zbytky a statková hnojiva vyprodukovaná ve svém podniku. Výsledný kompost využije obec nebo zemědělec na svých pozemcích, nebo ho může uvést do oběhu a z jeho prodeje získat další ekonomické benefity (v případě prodeje nebo darování kompostu musí být zajištěna jeho registrace v souladu se zákonem o hnojivech).

Typy zařízení pro zpracování BRO v systému decentralizovaného kompostování

1) Komunitní kompostárna – nejedná se o zařízení na zpracování odpadu, ale o prevenci vzniku tohoto odpadu. Obec může zpracovávat pouze rostlinné materiály od občanů této obce, nesmí přijímat žádné další bioodpady od dalších subjektů (např. z okolních obcí, od podnikatelů či zájmových sdružení v obci). Musí se jednat pouze o rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce. Výsledný kompost musí být uplatněn zpět na obecní pozemky.

2) Malé zařízení – zařízení, které zpracovává využitelné BRKO zejména z obecní zeleně a zahrad v množství nepřekračujícím 10 tun těchto odpadů pro jednu zakládku a roční množství těchto odpadů zpracovaných v malém zařízení nesmí přesáhnout 150 tun.

3) Centrální kompostárna – zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů. Není omezena množstvím ani původem zpracovávaného bioodpadu. Z důvodu, aby nedošlo k poškození složek životního prostředí, je nutno použít vhodnou technologii kompostování, která zvládne zpracovat jednotlivé druhy bioodpadu, které se v zájmovém území nacházejí. Pro provoz tohoto zařízení je nutný souhlas KÚ v souladu s § 14 odst. 1 zákona o odpadech.

Ekonomika provozu  decentralizovaných kompostáren

Systém decentralizovaného kompostování umožní velmi účinně a levně zajistit zpracování BRKO v obcích a dokáže využít kompost v místě vzniku na svých pozemcích. Zemědělci mohou doplnit technologii již existující technikou, která je v zemědělství běžná (traktor, dopravní technika, váha, fekální vozy pro vlhčení zakládek kompostu) a zajistit vedení kompostárny včetně následného využití kompostu. Pro podporu vzniku decentralizovaných neboli zemědělských kompostáren je velmi příznivá podpora OP ŽP oblast podpory 4.1- Nakládání s odpady.

Příklad: Funkční model zemědělské kompostárny včetně finančního odhadu

Popis zařízení
• Kapacita kompostárny je od 1300–2000 t BRO za rok
• Zpracovává 40–50 % BRKO (to je cca 600–1 000 t/rok BRKO), v souladu s podmínkami OPŽP
• Potřeba kapacity vodohospodářsky zabezpečené plochy je 2 000–2 800 m2 (koresponduje s použitou technikou – traktorový překopávač se záběrem 3 m).
• Produkce kompostu z uvedené produkce BRKO je cca 600–1000 t/rok. Při průměrné dávce kompostu 20 t/ha je potřeba k aplikaci 30–50 ha orné půdy. Sběr a svoz BRKO na kompostárnu zajišťuje obec

Potřeba technologického vybavení zemědělské kompostárny – rozpočet:
• traktorový překopávač kompostu (záběr 3 m) 600 000 Kč
• drtič dřevní hmoty údržby zeleně 900 000 Kč
• zabezpečená plocha, včetně záchytné jímky 3 000 000 Kč
• váha včetně SW k vážení a evidenci odpadu 370 000 Kč
• síto k úpravě kompostu 300 000 Kč
Celkem cena 5 170 000 Kč

Možnost získání dotace z OPŽP- pravidla veřejné podpory „de minimis“ s dotací až 90 %
• výše podpory do 200 000 EUR (to je cca 5 000 000 Kč)
• celkový rozpočet včetně 10 % vlastních zdrojů je 5 500 000 Kč
• s podmínkou zpracovat na kompostárně minimálně 40 % BRKO
• náklady investic na 1 tunu BRKO jsou 3 677–2 585 Kč a splňují hodnotící kriteria OP ŽP osa 4.1 pro získání nejvyššího počtu bodů.

Příklad předpokládá, že v zemědělském podniku je dostupný traktor. Rozpočet je ještě možné snížit o položku váha (pokud má zemědělec možnost vážit BRKO, které bude přijímat od obce). Cena může být výrazně snížena také o stavební investice do vodohospodářsky zabezpečené plochy, pokud má kvalitně vybudované hnojiště (polní hnojiště), silážní žlaby – původní sklady konzervovaných krmiv apod.
Provoz kompostárny uvedené kapacity a technologie zakládek na volné ploše s technikou, jejímž energetickým zdrojem je traktor, je zajištěn 1 pracovníkem. Doba provozu podle povětrnostních podmínek (březen– listopad). V nákladech chybí režie a případný nájem za plochu kompostárny (jsou to náklady, které jsou závislé na velikosti podniku, vlastnictví pozemků)
Dalším kriteriem při rozhodování zemědělce, zda využívat kompost, jsou také náklady na jeho aplikaci. Pro volbu techniky a nákladovosti aplikace kompostu lze využít ceny, které vychází z reálných cen techniky, provozních nákladů, výkonnosti techniky a zohledňující především základní princip využití decentralizovaných kompostáren – minimalizace dopravních nákladů.

Kalkulace ceny kompostu:
• náklady 1 tunu vyrobeného kompostu 215 až 350 Kč
• za 1 tunu aplikace kompostu 42 Kč
• celkem 257 až 392 Kč
• cena za živiny v kompostu 466 až 957 Kč

Cena za kompost pro zemědělce bude samozřejmě ovlivněna jeho podnikatelskou strategií. Záleží na domluvení podmínek, jak se bude obec podílet na zpracování BRKO a samozřejmě také na tom, jak bude výsledný produkt- kompost využit (sám využije, nebo prodá). Cena kompostu se v ČR pohybuje od 100 do 600 Kč/t.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *