Půlden s Majorem

Ač titulek tohoto článku nabízí asociaci s armádou, není tomu tak. Majorem není myšlena vojenská šarže, ale nový Zetor, s kterým jsem měl možnost se na chvíli svézt na zkušební dráze v mateřském podniku. I když šlo o traktor bez zátěže i tak jsem při ježdění nasbíral nějaké poznatky.

Major 80 je koncipován jako jednoduchý traktor, jehož hlavním pozitivem by měla být příznivá pořizovací cena. Ta by měla (ve specifikaci pro trh v ČR) činit zhruba 520 tis Kč bez DPH a za tuto cenu dostane zákazník do ruky odpovídající traktor, tedy jednoduchý konstrukčně i po stránce výbavy. A to nemusí být vždy na škodu, protože tam kde takovýto stroj natočí jen málo motohodin za rok, je luxusem utrácet za moderní technologie a komfort obsluhy.

Důvěrně známý motor
Ale v Majoru 80 technologie nikterak zastaralé nejsou, neb ani být nemohou. Především se to týká motoru, který je z traktorů Zetor Proxima a tak ani zastaralý být nemůže, protože musí plnit přísné emisní limity. Podle prospektových údajů má Major 80 jmenovitý výkon 57 kW/77 k což je na limitu nejnižší emisní skupiny, zahrnující motory o výkonu mezi 37 a 56 kW. Ono těch 57 kW je přes limit, ale jde o to, že 57 kW je podle normy 2000/25, jde tedy o výkon motoru bez příslušenství. Stačí, pokud je v činnosti ventilátor chlazení (a ten je v činnosti stále, protože ventilátor nemá visco spojku) a již výkon klesne do třídy mezi 37 a 56 kW. A pro tu je pro letošní rok platný emisní limit IIIB a pro motory vyrobené do konce roku 2012 pak limit IIIA.
Důležitou skutečností je fakt, že u výkonové kategorie do 56 kW legislativa nepočítá s přísnějším emisním limitem než je IIIB a Major jej bez problému splní s využitím EGR, oxidačního katalyzátoru a filtru částic, pro něž je pod kapotou motoru dostatek místa. A protože modelová řada, nyní reprezentovaná jen modelem Major 80 se bude rozšiřovat pouze směrem dolů, nebude s emisemi problém ani u dalších motorů. Výrobce zvažuje mimo čtyřválců použít i tříválcové motory.
Z pohledu ovládání motoru uživatele možná zaujme ruční plyn s obrácenou logikou změny otáček motoru. Zatímco u traktorů Proxima či Forterra se posunutím páčky vpřed otáčky zvyšují, u Majora je tomu obráceně. Není to problém, jen je třeba si na to zvyknout.

Dvě suché lamely
Spojka Majoru 80 je klasické konstrukce, tedy suchá a dvojlamelová, kdy jedna z lamel je určena pro pojezd a druhá pro vývodový hřídel. Ovládání obou spojek je plně mechanické. Pojezdová spojka má pod pedálem lanko s bowdenem, spojka PTO je rozpojována rovněž lankem, avšak ovládá se pomocí páky vlevo vedle sedačky. Pod pákou spojky PTO je navíc spínač, který musí být spojen při startu, tak aby nedošlo k rozběhu motoru se zapnutým vývodovým hřídelem. Ale to uživatelé Zetorů znají.
Musím říci, že ač chod spojky je díky mechanickému ovládání tužší, není to nic hrozného, a záběr je dostatečně plynulý, takže se spojkou pracuje dobře, pouze při celodenní práci s čelním nakladačem může být večer levá noha netrénovaného traktoristy unavena.

Převodovka Carraro
Major 80 je traktorem plně mechanickým, takže jeho převodové ústrojí (vyrábí jej firma Carraro), neobsahuje žádnou elektroniku ani stupně řazené při zatížení či obdobným způsobem řešenou reverzaci. Převodovka má čtyři rychlostní stupně řazené ve třech skupinách a díky mechanické reverzaci je celkový počet rychlostních stupňů 12/12.
Musím říci, že rychlostní stupně se velmi dobře řadí, řazení jde přesně a lehce. Jen řadicí páka by mohla být o něco delší. Perfektní je i řazení reverzace a to pomocí páky vlevo vedle volantu. Při troše citu lze bez problému reverzovat za jízdy.
V současné nabídce je zatím jen provedení s poháněnou přední nápravou, jejímž výrobcem je rovněž firma Carraro, alternativou bude traktor bez poháněné přední nápravy a tato náprava bude použita z původních traktorů Zetor Major. Zapínání pohonu přední nápravy se provádí malou páčkou a musím říci, že to jde dobře.

Jde to i bez kapaliny
Brzdy traktoru ve mě z počátku budily nedůvěru. Jsou sice dvoukoutoučové a v olejové lázni. Avšak jejich ovládání je mechanické a to ještě nikoliv pomocí táhla, ale prostřednictvím lanka. Nicméně jejich účinek je dobrý. Kola traktoru se mi dařilo na mokrém asfaltu poměrně snadno zablokovat to jsem nemusel používat nijak extrémní sílu. Takže jde spíše jen o psychologický moment „syndromu prasklého lanka“.
Standardní výbavou pro český trh jsou vzduchové brzdy pro přívěsná vozidla, a to v jednohadicovém provedení. Zde je opět znát důraz na nízkou výrobní cenu traktoru. I traktory z nižších výkonových tříd však dnes často používají brzdy dvouhadicové, protože jsou běžně použity na tažené dopravní technice. Nicméně předpokládám, že montáž dvouhadicových brzd bude jistě techniky možná rovněž a bude to jen otázka vyšší ceny.

S pojezdovou závislostí
Diferenciál zadní nápravy má klasickou zubovou uzávěrku, spínanou mechanicky pomocí táhla a paty pravé nohy traktoristy, takže uzávěrka je v tomto případě určena jen pro krátkodobé, nikoliv dlouhodobé použití. Přední diferenciál má uzávěrku s omezeným prokluzem.
Vývodový hřídel používá dva rozsahy otáček a to 540 a1000 ot/min, nebo 540/540E ot/min. Jeho zapínání je snadné a to pomocí páčky, jenž dobře zaskakuje do záběru, takže řazení rozsahů je bez problému. Mimo motorové závislosti otáček je k dispozici i závislost pojezdová a ta se může někdy hodit.

Hydraulika Mita
Hydraulický systém používá zubový hydrogenerátor s nejvyšší průtokem 50 l/min, což pro tento typ traktoru dostačuje. Hydraulika je od firmy Mita s klasickým ovládáním pomocí dvou pák, kdy jednou se nastavuje poloha nářadí a provádí se i jeho zvedání do transportní polohy, druhou pákou se určuje reakční síla potřebná pro jeho přizvedávání, které má uplatnění spíše při agregaci se zemědělskými stroji. Páky se ovládají snadno, u nastavení polohy ramen by se hodil mechanický doraz, aby řidič nemusel polohu nářadí (po jeho spuštění do pracovní polohy) zpětně nastavovat. Mimo nastavení polohy a síly lze nastavit též citlivost reakce a rychlost spouštění (pomocí dvou ovladačů na podlaze, před sedačkou). Zvedací síla na konci spodních táhel je 26 kN.
Ve standardu je jeden pár vnějších hydraulických okruhů a volná zpátečka, na přání jsou možné dva páry. Vnější hydraulika se ovládá pomocí pák, u nichž chybí plovoucí poloha, která může být u některých zařízení důležitá, nicméně je to opět daň za jednoduchost a nízkou pořizovací cenu.

Dostačující kabina
Kabina traktorů Major je menší než u Proximy, přesto pro běžného traktoristu dostatečně velká. Pozitivem je vyklápěcí střešní okno a též výklopná boční okénka, která přijdou vhod těm, co nebudou mít traktor s klimatizací. Plusem je i nižší výška kabiny, která může být výhodou při práci v uzavřených prostorách.
Na rozdíl od ostatních Zetorů má Major oddělenou soustavu klimatizace a topení. Topení nasává vzduch vlevo před kabinou a výměník je ve sloupku řízení. Teplý vzduch tak proudí na nohy řidiče, což je dobré řešení. Klimatizace je naproti tomu ve střeše kabiny a má samostatné výduchy. Díky tomu jsou použity dva ventilátory a tak si řidič může volit, zda bude chladit či topit a zda na něj půjde vzduch ze spodní či horní části kabiny.
Trochu netradiční jsou ovládací páčky pod volantem. Výrobce nepoužil sdružené ovladače, ale samostatnou páčku pro přepínání tlumených a dálkových světel, páčku pro ukazatele směru a páčku pro stěrač (ta je vpravo od volantu). S ovládáním není problém, myslím, že páčka stěračů pod volantem je výhodnější řešení než spínač ve sloupku kabiny, jaký je na ostatních Zetorech.
V traktorech Major je použita jednodušší přístrojová deska, nicméně na ní chybí tlakoměr vzduchu, který se při výbavě vzduchovými brzdami bude muset domontovat extra. Zřejmě by bylo výhodnější použít přístrojovou desku z Proximy, která tlakoměr vzduchu má.
Major 80 používá sedačku řidiče s mechanickým odpružením, které však podle mých zkušeností nefungovalo moc dobře, měl jsem problém s nastavením a pružení bylo stále tuhé.

Pocity z jízdy
Většinu svých dojmů jsem již zmínil v předchozím textu, ale ještě zkusím připojit pár postřehů. Major 80 se z vnějšího pohledu jeví jako pěkný traktor, u něhož je znát, že jde o jednoduché provedení, což dokumentuje například osvětlení, které je na minimu možného (povinné osvětlení plus jeden pár pracovních světel vpředu a jeden pár vzadu). Pro běžné použití to však bude postačovat.
Major se velmi dobře ovládá. Motor je pružný a jde pěkně za plynem, má charakteristický tvrdý zvuk Zetoru daný přímým vstřikováním s mechanicky řízeným čerpadlem. Řízení kol přední nápravy jde velmi lehce a díky jejich dostatečnému natočení je traktor obratný.
Perfektní je řazení rychlostních stupňů i reverzace, na pedály spojky a brzd je třeba použít vyšší ovládací sílu. Z traktoru je dobrý výhled, v kabině přiměřená hlučnost, ale zasloužil by si určitě lepší sedačku pro řidiče.

Závěrem
Modelová řada Major byla zkonstruována s ohledem na dosažení nízké pořizovací ceny. Myslím, že se to podařilo, i když potenciální uživatelé by rádi měli cenu stlačenou až pod magických 500 tis. Kč. To se však nepodaří a naopak v průběhu roku půjde cena mírně nahoru a to z důvodu nutnosti zavedení motorů s emisním stupněm III B.
Ale i tak je Major dobrou ukázkou toho, že vývoj v Zetoru pokračuje a tento náš tradiční výrobce traktorů je schopen každým rokem představovat novinky a reagovat na potřeby trhu.

Komentáře ke článku 1

  • Martin

    Zdravím , spojenost s Majorem je tak nějak v pohodě , tedy až na nějaké maličkosti a to je vypínač provozních světel , který už je měněn a stále se vyhřívá , otázka týdne a je zase po něm. možná na solo traktor by to šlo , vlečka už není počítaná. navrhoval jsem před přidělat nějaké relé a to tím ovládat, dále mi vypadává objímka hned za turbem k sání. Nechci s tímto nic dělat ,vždy čekám na servis ,ale jeho postoje mne udivují , čekají na nějaký povel přímo ze zetoru. Brzo to bude vypadat , že bude vypálena i přístrojová deska od vypínače a jak to kouří kolem kroužku u turba tak to vypadá , že i nová kapota přijde nařadu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *