Právní analýza dopracování dopadové studie k návrhu zákona o odpadech podle připomínek LRV

Spolu s návrhem nového zákona o odpadech hodnotila Legislativní rada vlády mimo jiné také předloženou analýzu dopadů nově navrhovaných povinností obsažených v předloze. Komise pro hodnocení dopadů regulace Legislativní rady vlády (Komise RIA) definovala řadu objektivních připomínek k verzi dopadové studie projednávané 8.9.2016 na LRV. MŽP mělo na základě připomínek LRV upravit a dopracovat studii k vyhodnocení dopadů

Níže uvedená právní analýza srovnává požadavky Komise RIA k dopadové studii, a to, jakým způsobem byly tyto požadavky v průběhu měsíce ze strany MŽP do materiálu zapracovány. Podobně jako ostatní komise LRV, i komise RIA složená z uznávaných odborníků na dané téma zpracovala podrobné připomínky k předloze.

 

Pro informaci zde uvádíme citaci závěru komise RIA LRV k předloženému materiálu:

„Komise pro hodnocení dopadů regulace hodnotí pozitivně úsilí předkladatele o systematické vyhodnocení navrhovaných regulačních intervencí. Na druhou stranu komise RIA shledává, že předložený návrh zákona ukládá celou řadu konkrétních povinností a bude mít rozsáhlé finanční náklady pro rozsáhlé skupiny dotčených subjektů, které však nejsou mnohdy vůbec vyčísleny, nebo jsou vyčísleny nedostatečně. Naproti tomu přínosy jsou uváděny jen v abstraktní rovině, nejsou podpořeny argumenty a logickými vývody, tím méně pak jakýmikoliv reálnými podklady, z nichž by bylo možné na přínosy usuzovat. Komise RIA se subjektivně přiklání k názoru, že přínosy navrhovaného zákona existují, avšak považuje za nepřijatelné, aby byly ukládány konkrétní povinnosti se značnými náklady rozsáhlým skupinám obyvatel, aniž by byly přínosy dostatečně vysvětleny, podpořeny argumenty a doloženy alespoň na příkladech. Komise požaduje dopracování předloženého hodnocení dopadů regulace:

– doplnění informace o provedených ex-post analýzách v ČR a informace o významných studiích věnovaných problematice dopadů regulace odpadového hospodářství v zahraničí.

– vyhodnocení dopadů na podnikatelské subjekty u recyklační slevy a dalších nákladů, které budou mít na podnikatelské subjekty přímé nebo dopady;

– výpočet nákladů srovnatelným způsobem a odděleně pro jednotlivé dotčené skupiny všude tam, kde vznikají konkrétní náklady konkrétním dotčeným skupinám, a to přinejmenším na typických příkladech a uvést odhad o počtu/rozsahu typických příkladů a tím dojít k alespoň řádovému vyčíslení nákladů; to se týká nejen poplatků za ukládání odpadů na skládky, ale též ustanovení o mobilních zařízeních, o obchodování s odpady, o nakládání s biologicky rozložitelným odpadem a celé řady dalších ustanovení;

– vysvětlit a logickými, strukturovanými argumenty doložit alespoň v kvalitativní rovině, případně i kvantitativně tam, kde je to možné, přínosy navrhovaných ustanovení, a to nejen pro SFŽP, případně rozpočty obcí, na jejichž území je skládka provozována, ale také pro ostatní subjekty a pro životní prostředí;

– uvést a doložit argumenty a podklady riziko nárůstu černých skládek a vůbec nakládání s odpady v rozporu se zákonem v důsledku navýšení poplatků a zpřísnění režimu skládkování a dalších ustanovení;

– podrobnější analytickou argumentaci pro nedořešené rozpory v rámci připomínkového řízení. Závěrem komise RIA konstatuje, že celá řada výhrad k formulaci problémů, k uvádění nákladů a přínosů a jejich porovnání byla v téže podobě jako zde uváděna již ke zprávě RIA k návrhu věcného záměru zákona. Požadavek komise RIA ve stanovisku k RIA věcného záměru zákona byl takový, že náklady a přínosy jednotlivých ustanovení musí být v kvantitativní nebo nejméně kvalitativní podobě zjištěny, porovnány a zhodnoceny nejpozději ve zprávě RIA k návrhu paragrafového znění zákona. Ve většině případů tento požadavek splněn nebyl, tam, kde byly určité výpočty provedeny – např. u poplatku za ukládání odpadů na skládky – je toto vyčíslení nedostatečné, neumožňuje srovnání a neumožňuje odpovědět na základní otázky, které RIA klade. Předložená RIA, přestože zpracovatel byl seznámen s požadavky na správné zpracování již ve fázi návrhu věcného záměru zákona, neumožňuje posoudit ani náklady pro jednotlivé dotčené skupiny, tím méně přínosy, které z navrhovaného zákona budou vyplývat a pro rozhodování o užitku navrženého zákona ji nelze využít.“

 

Kompletní souhrn nedostatků zapracování připomínek Komise pro hodnocení dopadů regulace (Komise RIA) Legislativní rady vlády k návrhu zákona o odpadech

Ke každé dílčí analýze měla Komise RIA následující obecné připomínky:

Analýza problému uvádí obecná tvrzení, zpravidla žádné kvantitativní údaje, je tedy v zásadě nemožné poznat, jaký problém má být vlastně vyřešen, jaký je jeho rozsah a jaké jsou jeho projevy/dopady, v čem spočívají jeho příčiny; problém je často popisován slovy „může docházet k“, v popisu problému zpravidla není uvedeno, zdali vůbec k danému problému dochází, jak často či v jakých specifických situacích, s jakými alespoň kvalitativně popsanými důsledky; v mnoha případech proto není zřejmé, že daný problém, který má zákon řešit, vůbec existuje.

Vyhodnocení dopadů různých variant je shrnuto v tabulce porovnání nákladů a přínosů, využívající ordinální stupnice s 5 stupni. Náklady a přínosy jsou zde (zpravidla) hodnoceny hvězdičkou na škále 5 stupňů, přičemž hodnocení nákladů a přínosů je přiřazeno arbitrárně, bez analýzy problémů minulého období a dokumentace efektů na konkrétních příkladech.

Náklady a přínosy jednotlivých ustanovení musí být v kvantitativní nebo nejméně kvalitativní podobě zjištěny, porovnány a zhodnoceny. Komise jednoznačně konstatovala, že ve většině případů tento požadavek splněn nebyl, tam, kde byly určité výpočty provedeny – např. u poplatku za ukládání odpadů na skládky – je toto vyčíslení nedostatečné, neumožňuje srovnání a neumožňuje odpovědět na základní otázky, které RIA klade.

Komise RIA závěrem shrnula, že předložená RIA neumožňuje posoudit ani náklady pro jednotlivé dotčené skupiny, tím méně přínosy, které z navrhovaného zákona budou vyplývat, a pro rozhodování o užitku navrženého zákona ji nelze využít.

 

Konkrétně Komise RIA u jednotlivých dílčích analýz připomínkovala:

      1. Dílčí analýza: ODPAD, VEDLEJŠÍ PRODUKT A STAV, KDY ODPAD PŘESTÁVÁ BÝT ODPADEM

Komise RIA poukazovala na to, že RIA nepodává ani ilustrativní charakteristiku rozsahu problémů s využitím příkladů z praxe, předkladatel pouze obecně zmiňuje nárůst administrativních nákladů u podnikatelů i orgánů veřejné správy, avšak náklady nebyly ze strany předkladatele vyčísleny.

Komise RIA dále požadovala upřesnění rizik poškození životního prostředí způsobených snahami o obcházení odpadového režimu.

Ani jedna z těchto připomínek nebyla do textu v příslušném oddíle dílčí analýzy nové zprávy RIA zapracována, předkladatel ponechal text beze změny.

    2. Dílčí analýza: ZÁKLADNÍ POVINNOSTI

2.1.   Původce odpadu – změna definice

Komise RIA poukázala na vnitřní rozpor mezi tvrzením, že v aktuálním znění zákona není nepodnikající fyzická osoba původcem odpadu, což způsobuje problémy. Na druhou stranu zpráva RIA uvádí, že pokud by byla nepodnikající fyzická osoba původcem odpadu, tak se pro ni nic nezmění. Z toho vyplývá, že toto ustanovení je buď zbytečné (nedojde-li ke změně v postavení nepodnikajících fyzických osob, které je považováno za hlavní problém) nebo je tvrzení v RIA nepravdivé.

Tento rozpor nebyl předkladatelem v nové zprávě RIA jakkoliv vysvětlen či upraven, na připomínku komise nebylo vůbec reagováno.

2.2.   Vzorkování a zkoušky odpadu (§ 19)

Zpráva RIA uvádí, že v současné době je přístup jednotlivých subjektů, které provádějí vzorkování, značně odlišný, což vede také ke zcela odlišným výsledkům při laboratorním hodnocení vlastností odpadů a tím může dojít k rozdílnému výsledku zařazení kvalitativně shodného dopadu. V důsledku toho může dojít k  ohrožení životního prostředí a zdraví a také ne zcela rovným podmínkám pro jednotlivé povinné subjekty (nerovné postavení podnikatelských subjektů na trhu), neboť zařazení odpadu ovlivňuje výši nákladů na nakládání s nimi.

Vlastní řešení spočívá (alespoň tak lze vyvodit ze srovnávací tabulky) z povinnosti absolvovat školení. Komise RIA klade otázku, zda tedy funguje systém akreditací laboratoří a zda je efektivní zlepšovat jeho fungování podrobnějšími předpisy jednotlivých postupů.

Tento rozpor nebyl předkladatelem v nové zprávě RIA jakkoliv vysvětlen či upraven, na připomínku komise nebylo vůbec reagováno.

      3. Dílčí analýza: EKONOMICKÉ NÁSTROJE – POPLATKY

3.1.   Poplatek za ukládání odpadu na skládku

Zásadní problémy recyklační slevy dle návrhu zákona o odpadech Komise RIA spatřovala v tom, že:

  • existují různá data ohledně množství odpadu (ČSÚ a MŽP), systém vybízí k různým úpravám statistiky a podvodům, jak naplnit kvóty pro recyklační slevu;

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny.

  • pojem „předán k recyklaci“ je nejasný,

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny.

  • provozovatel skládky nemá přístup k evidenci odpadů jednotlivých původců a nemá tudíž možnost splnění podmínek ověřit,

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny.

  • Provozovatel skládky je z hlediska uznávání recyklační slevy v konfliktu zájmů (z povahy svého podnikání má zájem na tom, aby byl poplatek za ukládání odpadu co nejnižší a skládka byla využívána)
  • obce často nemají kontrolu ohledně množství odpadu deklarované svozovou firmou,

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny.

  • návrh vytváří nejistotu pro investory, neboť nejsou schopni předvídat, s jakými příjmy mohou počítat v případě výstavby, jakéhokoli zařízení na recyklaci či energetické využití odpadu – nejistota se může projevit v neochotě investovat, v celé zprávě RIA na stranách 78 a 80 jsou recyklační slevě věnovány dvě věty. MŽP na str. 78 doslova uvádí: „Finanční dopady mohou být nižší než ve variantě 1, ale není možno jich vyčíslit z důvodu, že varianta 2 je postavená na slevě a v současné době není možné určit výši čerpání.“ Dále MŽP na str. 80 uvádí: „Dopady Varianty 2 budou stejné jako při Variantě 1, ale negativní dopady na občany budou nižší. Z tohoto důvodu doporučujeme k přijetí Variantu 2.“ S ohledem na výše uvedené je zjevné, že tato věta nemůže být pravdivá. Jestliže předkladatel není schopen vyhodnotit dopady recyklační slevy, pak nemůže tvrdit, že dopady variant budou shodné a tudíž ani nemůže být schopen stanovit objektivně pořadí variant;

Tato připomínka nebyla do textu v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel do textu nové zprávy RIA pouze doplnil dopady do SFŽP ČR, avšak dopady pro ostatní subjekty do posouzení nezahrnul. Připomínka Komise RIA týkající se pořadí variant a výběru nejvhodnějšího řešení zůstala zcela bez odezvy.

  • recyklační sleva může mít zcela zásadní dopad na příjmy SFŽP i výdaje původců odpadů (zejména obcí), což zpráva RIA nijak nezohledňuje.

Tato připomínka nebyla do textu v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel do textu nové zprávy RIA pouze doplnil dopady do SFŽP ČR, avšak dopady pro původce odpadu do posouzení nezahrnul.

Z hlediska zprávy RIA předkladatel dále podle Komise RIA nezpracoval:

  • Vyhodnocení různých variant z hlediska plnění závazku ČR omezit ukládání biologicky rozložitelného odpadu na skládky, za jehož nesplnění hrozí ČR sankce na základě práva EU,

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny.

  • odhad, jak velké části využitelného odpadu se bude recyklační sleva týkat,

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny.

  • dopad recyklační slevy na příjmy obcí a SFŽP,

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel do textu nové zprávy RIA pouze doplnil dopady do SFŽP ČR, avšak dopady pro obce do posouzení nezahrnul.

  • dopad na ekonomickou proveditelnost investičních záměrů v oblasti recyklace a energetického využití odpadů,

Tato připomínka nebyla do textu v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny.

U navýšení poplatků za uložení odpadů na skládku Komise RIA upozorňovala, že:

  • navýšení nákladů obcí pro různé varianty růstu poplatku je modelováno pro průměrné a mediánové náklady na obyvatele, nárůst se pohybuje se v rozmezí 8-70% mediánových výdajů na obyvatele a zpráva RIA tvrdí, že bude (v jiném právním předpisu!!) zvoleno navýšení, vedoucí k růstu cca 33% mediánových výdajů na obyvatele; to však neříká vůbec nic o růstu zátěže obecních rozpočtů celkem ani není možné zjistit, zdali se v obecních rozpočtech jedná o marginální zvýšení rozpočtových výdajů nebo zdali se jedná o zvýšení zásadní;

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny. Podrobnější analýza dopadů výše poplatků má být dle předkladatele provedena ve studii Analýza navýšení skládkovacího poplatku, ta však není v aplikaci eKlep veřejně dostupná, nelze tedy posoudit dopad tohoto návrhu ani to, zda byly zohledněny připomínky Komise RIA.

  • ze shora uvedených důvodů není možné porovnat růst příjmů SFŽP a růst výdajů obecních rozpočtů (a dalších subjektů) v důsledku změny výpočtu poplatku, změny jeho jednotlivých složek a rozdělení poplatků a jejich navýšení;

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny. Podrobnější analýza dopadů výše poplatků má být dle předkladatele provedena ve studii Analýza navýšení skládkovacího poplatku, ta však není v aplikaci eKlep veřejně dostupná, nelze tedy posoudit dopad tohoto návrhu ani to, zda byly zohledněny připomínky Komise RIA.

  • dopady na podnikatele nejsou kvantitativně vůbec uváděny; argument, že pro tuto kvantifikaci nejsou podklady, není možné použít; zaprvé, z dat evidence odpadů je patrně možné udělat alespoň řádové odhady nebo je možné udělat vzorové příklady dopadů; v žádném případě nelze přijmout, že dopady na podnikatele, které mohou být potenciálně velmi vysoké, nejsou vůbec známy;

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny. Podrobnější analýza dopadů výše poplatků má být dle předkladatele provedena ve studii Analýza navýšení skládkovacího poplatku, ta však není v aplikaci eKlep dostupná, nelze tedy posoudit dopad tohoto návrhu ani to, zda byly zohledněny připomínky Komise RIA.

  • sociální dopady jsou počítány tak, že v důsledku zvýšení poplatků a jejich přenesení na obyvatele dojde k nárůstu nákladů obyvatel (v poměru k minimální mzdě) ve výši 0,56-5,6 %, přičemž pravděpodobný růst (daný skutečným zvýšením poplatků uvedeném v jiném právním předpisu!!) bude činit cca 3% minimální mzdy, tj. cca 250 Kč/měsíčně;

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny. Podrobnější analýza dopadů výše poplatků má být dle předkladatele provedena ve studii Analýza navýšení skládkovacího poplatku, ta však není v aplikaci eKlep dostupná, nelze tedy posoudit dopad tohoto návrhu ani to, zda byly zohledněny připomínky Komise RIA.

  • zpráva RIA nepodává informace o administrativní náročnosti fungování a kontroly recyklační slevy pro původce odpadu (zejména obce) a státní správu;

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny. Podrobnější analýza dopadů výše poplatků má být dle předkladatele provedena ve studii Analýza navýšení skládkovacího poplatku, ta však není v aplikaci eKlep dostupná, nelze tedy posoudit dopad tohoto návrhu ani to, zda byly zohledněny připomínky Komise RIA.

  • dopad na životní prostředí zcela opomíjí, že pro nízkopříjmové skupiny je navýšení poplatků významné; RIA vůbec nepracuje s předpokladem, že se v důsledku zvýšení poplatků zvýší podíl odpadu vyhozeného například do lesa, vzroste počet a rozsah černých skládek a riziko pro životní prostředí se bude zvyšovat

Tato připomínka nebyla do textu v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zapracována, předkladatel ponechal text beze změny. Podrobnější analýza dopadů výše poplatků má být dle předkladatele provedena ve studii Analýza navýšení skládkovacího poplatku, ta však není v aplikaci eKlep dostupná, nelze tedy posoudit dopad tohoto návrhu ani to, zda byly zohledněny připomínky Komise RIA.

Dílčí závěr Komise RIA týkající se poplatku za skládkování byl takový, že předkladatel prezentuje tuto zásadní změnu bez analýzy fungování současného stavu, bez analýzy zahraničních zkušeností s podobným nástrojem, bez analýzy fungování navrhovaného nástroje. Některé dopady zcela opomíjí či je uvádí formou, která znemožňuje jejich vzájemné porovnání.

Předkladatel měl dopracovat dopad recyklační slevy a předložit doplněnou zprávu RIA komisi k posouzení, zda takto navržená recyklační sleva může být funkčním nástrojem poplatkové politiky regulace nakládání s komunálním odpadem.

Komise RIA rovněž požadovala dopracovat porovnání nákladů/dopadů na jednotlivé cílové skupiny, a to způsobem, který bude navzájem porovnatelný. Dále požadovala dopracovat důsledky/dopady vyvolané navýšením poplatků také pro potenciál růstu množství černých skládek.

Tento dílčí závěr nebyl v nové zprávě RIA v příslušném oddíle dílčí analýzy zohledněn, předkladatel ponechal text beze změny. Podrobnější analýza dopadů výše poplatků má být dle předkladatele provedena ve studii Analýza navýšení skládkovacího poplatku, ta však není v aplikaci eKlep veřejně dostupná, nelze tedy posoudit dopad tohoto návrhu ani to, zda byly vůbec zohledněny připomínky Komise RIA.

3.2.   Skládkování

Komise RIA vytýkala předkladateli, že popis výrazného problému v oblasti ukládání odpadů na skládky spočívajícího v účelovém využívání materiálů na skládkách (odpadů označených jako neodpadní materiál) považuje za velmi nedostatečný, neboť neposkytuje žádné informace o závažnosti a rozsahu tohoto problému. Není tak možné vyčíslit náklady ani přínosy, a ty ani vyčísleny nejsou. Komise RIA dále vytýkala obecnost popisu dopadů a rovněž nesprávnost hodnocení dopadů tak, že se přijetí návrhu dotkne jen provozovatelů skládek. Pokud je totiž pravdivé tvrzení o zneužívání tzv. technického zabezpečení skládky, pak nutně dojde i ke zdražení skládkování pro dodavatele těchto materiálů a lze očekávat i nárůst černých skládek.

Touto připomínkou se předkladatel nijak nezabýval, zpráva RIA není v této dílčí části analýzy nijak doplněna, požadavky Komise RIA nebyly reflektovány.

      4. Dílčí analýza: VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY A SPRÁVNÍ DELIKTY

Komise RIA upozornila, že předkladatel navrhuje rozšíření kontrolních a sankčních pravomocí. V přehledové tabulce však předkladatel pomíjí u této varianty dopady na podnikatelské subjekty.

Nová zpráva RIA není v této dílčí části žádným způsobem doplněna či upravena – připomínka komise tedy nebyla zohledněna ani v tomto bodě.

     5. Přezkum účinnosti regulace

5.1.   Přezkum účinnosti regulace

Tato část byla dle výtky Komise RIA zpracována zcela nedostatečně.

Chyběla rovněž otázka dopadů na podnikatelské subjekty a administrativní zátěže, zcela byl opomíjen princip analýzy nákladů a přínosů, který je povinný dle obecných zásad.

Předkladatel tuto dílčí část oproti původní verzi vůbec nedoplnil a tedy ani v této dílčí části nemůže být nová zpráva RIA přijata jako odpovídající stanoveným požadavkům legislativního procesu.

5.2.   Konzultace a zdroje dat

Komise RIA kritizovala, že tak významná legislativní úprava není analyticky podpořena kvalitní studií ex-post hodnocení dopadů regulace.

Ani tato připomínka nebyla ze strany předkladatele reflektována. Byly pouze doplněny odkazy na odborné články a zprávy, v příloze byly doplněny studie realizované pro Evropskou komisi, avšak tyto přílohy nejsou v aplikaci eKlep dostupné.

 

Komise RIA ve svém stanovisku v závěru požadovala dopracování předloženého hodnocení dopadů regulace:

  • doplnění informace o provedených ex-post analýzách v ČR a informace o významných studiích věnovaných problematice dopadů regulace odpadového hospodářství v zahraničí.

Nebylo provedeno, vyjma odkazů na přílohy nové zprávy RIA, které však nejsou v aplikaci eKlep zveřejněny.

  • vyhodnocení dopadů na podnikatelské subjekty u recyklační slevy a dalších nákladů, které budou mít na podnikatelské subjekty přímé nebo dopady;

Nebylo provedeno v žádné z komisí zmiňovaných oblastí.

  • výpočet nákladů srovnatelným způsobem a odděleně pro jednotlivé dotčené skupiny všude tam, kde vznikají konkrétní náklady konkrétním dotčeným skupinám, a to přinejmenším na typických příkladech a uvést odhad o počtu/rozsahu typických příkladů a tím dojít k alespoň řádovému vyčíslení nákladů; to se týká nejen poplatků za ukládání odpadů na skládky, ale též ustanovení o mobilních zařízeních, obchodování s odpady, o nakládání s biologicky rozložitelným odpadem a celé řady dalších ustanovení;

Nebylo provedeno, vyjma odkazu na přílohu nové zprávy RIA (Analýza navýšení skládkovacího poplatku), která však není v aplikaci eKlep zveřejněna.

  • vysvětlit a logickými, strukturovanými argumenty doložit alespoň v kvalitativní rovině, případně i kvantitativně tam, kde je to možné, přínosy navrhovaných ustanovení, a to nejen pro SFŽP, případně rozpočty obcí, na jejichž území je skládka provozována, ale také pro ostatní subjekty a pro životní prostředí;

Nebylo provedeno v žádné z komisí zmiňovaných oblastí.

  • uvést a doložit argumenty a podklady riziko nárůstu černých skládek a vůbec nakládání s odpady v rozporu se zákonem v důsledku navýšení poplatků a zpřísnění režimu skládkování a dalších ustanovení;

Nebylo provedeno v žádné z komisí zmiňovaných oblastí.

  • podrobnější analytickou argumentaci pro nedořešené rozpory v rámci připomínkového řízení.

Nebylo provedeno v žádné z komisí zmiňovaných oblastí.

 

Závěr:

Je třeba zdůraznit, že nová zpráva RIA k návrhu zákona o odpadech nebyla ze strany předkladatele doplněna v téměř žádném z jednotlivých bodů kritizovaných ve stanovisku Komise RIA.

Byly provedeny pouze dílčí úpravy, které ani z mizivé části nezohledňují připomínky a požadavky Komise RIA. Přílohy zprávy RIA nejsou uveřejněny v aplikaci eKlep, tedy pokud mohlo dojít k zohlednění připomínek alespoň v ohledu posouzení dopadů zvýšení poplatků za skládkování či případně dílčího problému chybějících ex-post analýz, pak není možné tuto skutečnost posoudit.

V úvodní části nové zprávy RIA byl sice doplněn celý oddíl hodnotící odpadové hospodářství za účinnosti stávajícího zákona o odpadech, nicméně ani tento oddíl nezohlednil připomínky Komise RIA. Obsahuje pouze popis stávajícího stavu skládkování a jeho vývoj, porovnává výše poplatků za skládkování (ovšem k roku 2013) a způsoby nakládání s odpady v jednotlivých členských zemích (rok 2016). Poté popisuje systém platby za odpad Pay-as-you-throw a uvádí příklady obcí, kde je tento systém zaveden – avšak bez vyhodnocení vlivu tohoto systému na produkci odpadů v těchto obcích.

Samostatná kapitola nové zprávy RIA popisuje kontrolu dodržování zákona o odpadech, uvádí počty kontrol, nejčastější pochybení u skládek odpadů a zařízení na využívání odpadů, zařízení ke sběru a výkupu odpadů (avšak bez jakýchkoliv číselných údajů, které by dokládaly četnost a tedy nutnost regulace jednotlivých porušení).

Další část nově doplněného oddílu nové zprávy RIA popisuje závazné cíle odpadového hospodářství z evropské legislativy, včetně obecného popisu plnění nastavených evropských cílů (bez konkrétních údajů či analýz) a dále je popsáno budoucí směřování sledované oblasti s ohledem na připravovanou rozsáhlou změnu evropské legislativy, kde jednou z hlavních priorit má být oběhové (tedy nikoliv odpadové) hospodářství.

V závěru pak oddíl odkazuje na hodnocení stavu odpadového hospodářství v ČR provedené pro Evropskou komisi, a to včetně doporučení obsažených v těchto dokumentech. Tyto dokumenty mají být přílohou nové zprávy RIA, avšak v aplikaci eKlep nebyly k materiálu přiloženy.

 

Návrhy obou verzí dopadové studie k návrhu nového zákona o odpadech, tedy verze, ke které uplatňovala LRV své připomínky a verze, která byla po měsíci prací ministerstvem opět předložena LRV, jsou k dispozici pod tímto odkazem.

 

 

Zdroj: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz) s využitím právní analýzy požadavků LRV k zákonu o odpadech, ilustrační foto Jan Kroupa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *