Po dobrých zkušenostech s prvním drtičem pořídili další

Počátkem roku 1994 bylo rozhodnutím zastupitelstev měst a obcí okresu Litoměřice založeno Sdružení obcí pro nakládání s odpady (SONO) s cílem zajistit dlouhodobé řešení ekologického nakládání s komunálními odpady. Prvním úkolem bylo dobudování skládky odpadů a zabezpečení jejího provozu. Skládku provozuje od roku 1998 společnost SONO PLUS a kapacita skládky slouží k ukládání povolených odpadů z většiny území okresu Litoměřice i z části přilehlých okresů. Pouze u skládky ovšem nezůstalo. V roce 2009 byl zahájen zkušební provoz kompostárny, jejíž nynější roční kapacita dosahuje až 10 000 tun zpracovaného bioodpadu.

V Siřejovicích zvolili technologii zpracování kompostu v pásových hromadách. Aby bylo možno zaručit potřebnou kvalitu výsledného produktu, neobejde se provoz kompostárny bez profesionální techniky.

„Prakticky prvním strojem, který jsme zakoupili bez využití dotací, byl samojízdný drtič Husmann HFG IV. K němu poté přibyl překopávač kompostu WILLIBALD TBU 3P, bubnový třídič Seko Separator 50-MD, traktor New Holland T7300 a kolový nakladač PAUS. Na pořízení některých zmiňovaných strojů jsme využili dotace, ale ani druhý drtič Husmann HFG IV, který jsme zakoupili před rokem, k nim nepatří,“ popisuje vedoucí provozu Václav Krycner.

Zaujal a nezklamal

První z velkoobjemových drtičů Husmann sloužil do loňského roku k plné spokojenosti svých uživatelů. Byl proto nahrazen shodným modelem osazeným pouze odlišným motorem splňujícím přísnější emisní normy. „Samojízdný drtič, který přímo zakládá materiál do pásových hromad, nám plně vyhovuje. Dálkově jej ovládá obsluha nakladače, který drtič plní biologicky rozložitelným odpadem přímo ze svezených kontejnerů či hromad. Obsluha je již se strojem sžitá a pracuje tak maximálně efektivně. Ovládání výkonného robustního zařízení je přitom velice jednoduché. Spokojeni jsme byli též s životností prvního drtiče. Při zpracování velkého objemu materiálu se někdy nedá vyhnout nežádoucím příměsím, jelikož ne všichni občané jsou ukáznění. Ale kromě výměny drticích kladiv jsme se nesetkali se závažnou závadou. Je pravdou, že pracovní nástroje nejsou lacinou položkou, ale s tím se při plném zápřahu techniky musí počítat,“ hodnotí Václav Krycner práci drtiče.*

Více v časopisu Komunální technika 3/2017.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *