Obnova zelených ploch v komunální sféře

Travní porosty se staly nedílnou součástí životního prostředí v zahradách, parcích, ulicích i v dalších místech. Často ale jde o značně neudržované plochy, kde kvalitní a pravidelná péče chybí. Udržet jejich porost v dobrém stavu lze dodržováním správných agrotechnických zásahů.

Pro zabezpečení celoroční funkčnosti trávníku je zapotřebí provádět i další zásahy než jenom sečení a hnojení. Teplé a na vláhu bohaté jaro a podzim je ideálním obdobím pro intenzivní péči o trávník. Zejména u starších trávníků se objevují prázdná místa, nevyrovnaný růst, utužení a následné nepropouštění vláhy či uhnívání stébel nedostatkem vzduchu. V takovýchto případech se kromě razantního zásahu, jakým je nové založení trávníku, hojně využívá regenerace trávníku stávajícího.
Regenerací rozumíme obnovení travnatých ploch použitím vhodných mechanických operací na zkvalitnění a zlepšení vzhledu a zdravotního stavu trávníku bez jeho nového založení. Příkladem je přísev travních semen pro doplnění a zahuštění stávajícího trávníku. Regenerace není určena jenom pro golfové trávníky. Ocení ji zejména trávníky na obecních sportovištích, ale i parterové reprezentativní trávníky a doporučuje se ji provádět alespoň v omezené míře i na parkových trávnících.

I když jde o specializované zásahy, použitá technika nemusí být zákonitě z kategorie speciální, nebo jednoúčelové. V dnešní době již výrobci dodávají různé adaptéry pro komunální traktory a nosiče nářadí, které se již pravidelně objevují i mezi výbavou komunálních služeb.

Regenerace předpokládá uplatnění několika opatření s různou intenzitou zásahu do stávajícího trávníku:

a) smykování trávníků
b) aerifikace – provzdušňování
c) vertikutace – pročesávání a vyhrabávání stařiny
d) skarifikace – prořezávání
e) topdressing – obohacení vegetační vrstvy substrátem
f) přísev travní směsi
g) následná údržba zregenerované plochy

Tyto regenerační zásahy provádíme vždy na nízko posečeném trávníku z důvodu snadnějšího pohybu strojů a následného sběru zbytků vynesených na povrch trávníku.
Aerifikace a hloubkové prokypření
Nevhodné složení půdního substrátu, nedostatečné provzdušnění, zhutnění a tím způsobené zamokření můžeme řešit aerifikací půdního profilu trávníku. Jedná se o zásah, při kterém se vytváří v půdním profilu (travním drnu i vegetační vrstvě) otvory zejména válcového tvaru. Zásah působí příznivě na odnožování a podporuje růst kořenového systému, přičemž dochází i k zvýšení biologické aktivity substrátu.
Používají se zejména pracovní ústrojí s dutými hroty, které vytahují část profilu v podobě válečků na povrch trávního drnu. Ty jsou následně sesbírány. Hroty aerifikátoru by měly zasahovat do hloubky 50 – 80 mm (podle potřeby i 150 mm). Na 1 m2 se vytváří 300 – 500 vpichů. Průměr hrotů je 6 – 25 mm. Pracovní šířka se pohybuje u ručně vedených strojů od 0,36 do 0,52 m, u samojízdných 0,68 až 1,32 m a u návěsných 1,1 až 2,1 m. Produktivita strojů začíná na 2000 m2/h u ručně vedených až po 7500 m2/h u návěsných. Alternativou je vyvrtávání otvorů do hloubky 400 mm, kdy opět dochází k vynášení substrátu z profilu trávníku na jeho povrch. U utužení není vhodné použít plné hroty, jelikož dochází k zatláčení už tak utužených spodních vrstev půdy na úkor provzdušnění vrchní vrstvy.
Vedle tohoto způsobu lze využít hloubkové prokypření půdy, při kterém dochází k uvolňování spodních vrstev substrátu, pod 100 mm. VERTI-DRAIN je princip hlubokých vpichů, kdy jsou hroty po průniku do půdy vyvráceny směrem dozadu a následně je tak nadzvednut celý půdní profil. V půdě je tak vytvořen prostor pro vzduch. Pracovní šířka se pohybuje od 0,7 m u samojízdných až po 2,6 m u návěsných strojů. U tohoto systému jsou kladeny nároky na robustní konstrukci stroje, dostatečný výkon energetického prostředku a vlastní váhu stroje, která eliminuje nadzvednutí stroje při vnikání do profilu trávníku. Výkonnost se pohybuje v rozmezí 1000 m2/h až po 6000 m2/h v závislosti na záběru, rozteči hrotů a hustotě vpichů.

Pro tento zásah se využívá i hloubkové prořezávání trojúhelníkovitými noži do standardní hloubky 150 – 200 mm, poháněné pojezdem traktoru, nebo se využívají šavlovité nože poháněné od vývodového hřídele traktoru. Ty svým pohybem vytváří v půdě rázové vlny, které rozrušují půdu do stran v celé pracovní hloubce, ale povrch zůstává prakticky neporušený. Pracovní záběry strojů pro prořezávání se pohybují od 1,1 m až po 2,4 m s výkonností 1500 až 3300 m2/hod.

Pískování – topdressing

Aerifikaci je vhodné doplnit topdressingem (pískováním). Operace slouží k zlepšení povrchové části trávníku, vyplnění otvorů vzniklých při aerifikaci, nebo k urovnání povrchu namíchaným substrátem, který se nanáší v malé vrstvičce. Standardní poměr je 70 – 90 % písku a 30 – 10 % organické hmoty. Písek je přidáván pro zvýšení obsahu kyslíku v půdě, lepší propustnost vzduchu a vláhy a travní růst. Organický materiál zlepšuje půdní objemovou hmotnost, zadržuje vlhkost a zvyšuje sorpci živin. Jako pískovače lze v komunální sféře použít rozmetadlo hnojiv, nebo sypače. Pro lepší zapravení písku po ploše je vhodné povrch smykovat sítí, nebo lehkými branami.

Smykování

Tato pracovní operace se užívá při rozhrnutí nerovností (např. krtinců), vyrovnání povrchu plochy nebo rozrušení vytažených půdních zátek po aerifikaci, pokud nebyly posbírány. K urovnání povrchu parkových ploch a krtičníků se používají smyky v kombinaci s prutovými branami.

Verikutace

Méně intenzivním zásahem do travního drnu, který nezasahuje do spodní vegetační vrstvy, je vertikutace. Jde o pročesávání a vyhrabávání stařiny a částečné prořezávání. Hlavním úkolem vertikutace je rozrušení zplstnatělé travní vrstvy, vyhrabání stařiny a nakypření svrchních vrstev travního drnu do hloubky několika milimetrů. Optimálně to je 1,5 – 2 mm u intenzivnějšího prořezávání do 4 mm. Tato operace je prováděna vertikálními prořezávači – vertikutátory, jejichž pracovním ústrojím jsou ploché trojúhelníkovité, hvězdicové nebo volně uchycené nože z tvrzené oceli upevněné na horizontálně se otáčejícím hřídeli. Protisměrnou rotací vniká pracovní ústrojí do hloubky několika milimetrů a nařezává travní drn ve vzdálenosti 5 – 10 mm od sebe podle rozteče nožů na hřídeli. Většina strojů dnes umožňuje plynulé nastavení pracovní hloubky s milimetrovou přesností. Tento zásah umožňuje porostu lepší příjem živin, zasakování vody a přístup vzduchu ke kořenům. Pracovní záběry se u vertikutátorů pohybují od 0,36 m u ručně vedených až po 1,2 m u profesionálních nesených. Na vyhrabávání stařiny se dále používají i různé typy prutových bran a aktivně poháněných vyčesávacích rotorů.

Skarifikace

Zejména v komunální sféře se můžeme setkat se skarifikací, což je v podstatě hloubková vertikutace zasahující až do hloubky 5 – 20 mm. Silnější nože v porovnání s vertikutací umožňují současně provést i mulčování stařiny a mechu. Operace se využívá zejména u zanedbaných komunálních trávníků, přičemž současně dochází i k urovnání povrch.

Přísev travní směsi

V případech, kdy se v trávníku objevují holá místa, využijeme přísev travního osiva do již vzrostlého trávníku. Nejvhodnějším travním druhem pro přísev díky rychlému vývoji je jílek vytrvalý. Zásadou je stávající trávník zeslabit v růstu tak, aby se vytvořily konkurenceschopné podmínky pro nově vzcházející trávy. Toho lze docílit nízkým posečením v kombinaci s výraznou vertikutací. Přísev můžeme realizovat rozhozením osiva na povrch půdy, tzv. přesev. Osivo není zapravováno do substrátu, můžeme jej však překrýt topdressingem a následně zasmykovat. Jinou možností je spojení mělké aerifikace a přísevu. Optimální hloubka je 15 – 20 mm, aby osivo nezapadlo příliš hluboko. Pro mělké zapravení osiva lze využít prutové brány a povrch následně uválet.
Úkolem speciálních strojů pro přísev je urovnání a rozrušení povrchu, vyhrabání stařiny (pomocí smyků a bran), připravení secího lůžka prořezáním, nebo vbodnutím trnu do trávníku, výsev se zapravením osiva a urovnání povrchu. Podle principu vytvoření secího lůžka se dělí dosévací stroje na hrotové a diskové.

Hrotové dosévací stroje jsou technicky jednodušší. V přední části stroje vytvářejí pomocí válců s kuželovými hroty 1000 – 2000 otvorů na 1 m2. Díky trychtýřovitému tvaru vpichů zapadne do každého vpichu několik semen. Zadní kartáč zajišťuje zapravení semen ležících na povrchu a válec půdu zarovná.
Diskové dosévací stroje vysévají do drážek, které jsou vyřezány diskovými noži. Osivo padá klínovitou mezerou mezi řeznými kotouči, kterými je uvolňováno přímo do seťového lůžka. Jednotlivé výsevní jednotky jsou zavěšené nezávisle a umožňují osévat i vlnitý terén. Hloubka setí je 20 mm, výsevek dosahuje 0,2 – 2,8 g na m2. Nevýhodou je řádkový charakter výsevu, který je na trávníků zpočátku patrný. Tyto stroje jsou také náchylnější na poškození v obtížných podmínkách, např. u zhutnělých nebo kamenitých terénů.
Po těchto výrazných zásazích do trávníku a docílení správného následného vývoje nesmíme opomíjet i kvalitní údržbu. Aby odhalené kořínky trav neuschly a dobře regenerovaly, je vhodné plochu přihnojit a zalít. První seč provádíme opatrně, na větší výšku (60 – 80 mm) a plochu následně poválíme.

Závěrem

Regenerace trávníku je časově i finančně méně náročná v porovnání s likvidací a novým založením porostu. Zároveň nedochází k omezení užívání plochy pro obyvatele, ani jejich zatěžování pracemi při zakládání nového trávníku. Takto ošetřené travní plochy mohou dál plnit svou funkci i esteticky plnohodnotně doplňovat své okolí.

Ing. Vladimír Mašán,
Ústav zahradnické techniky,
Zahradnická fakulta,
Mendelova univerzita v Brně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *