Mechanizace pro odstraňování nežádoucích dřevinných vegetačních prvků

Redukce, nebo úplná likvidace dřevinných vegetačních prvků může mít z pohledu prováděných pracovních operací a využívaných mechanizačních prostředků velmi různorodý charakter. Konkrétní zásahy se primárně týkají dřevin zestárlých, nemocných a nevratným způsobem poškozených. V opodstatněných případech může připadat do úvahy také likvidace zdravých dřevin, které jsou přerostlé a představují tak zdroj potencionálního nebezpečí (pád, omezení průchodnosti, průjezdnosti apod.), nebo dřevin kompozičně nevhodných, nevyhovujících novému architektonickému využití území.

Odstranění stávajících porostů tak spočívá v likvidaci křovin, kácení stromů a likvidaci pařezů, případně likvidaci porostů při současném zpracování půdy na pozemku. Všechny tyto operace jsou charakteristické vysokým podílem ruční práce a jsou náročné z hlediska investic do potřebné mechanizace z hlediska energetického i bezpečnosti práce (hlavně kácení stromů).

Likvidaci křovin lze s ohledem na jejich charakter provádět pomocí širokého sortimentu mechanizačních prostředků. S jejich využitím lze křoviny odřezávat, ale i vytrhávat. U drobných a mladých porostů lze používat křovinořezy s pilovými kotouči, u keřových porostů se silnějšími větvemi je nutné používat speciální zařízení v podobě mechanických nebo hydraulických vytrhávacích kleští.
Mechanické vytrhávací kleště představují konstrukčně nejjednodušší zařízení. tvořené dvojicí pák, které při vytahování vyvozují přítlačnou sílu čelistí. Zařízení je uchyceno pomocí řetězu na hydraulice traktoru, při vytahování jsou čelisti ručně zaklesnuty do vytahovaného keře.
Hydraulické vytrhávací kleště jsou tvořeny dvěma horizontálními zubovými čelistmi uchycenými na masivním rámu. Čelisti jsou ovládány hydraulickým válcem z kabiny traktoru a po jejich sevření dochází k vytažení keře pomocí hydrauliky traktoru.
Kácení stromů se provádí převážně pomocí řetězových pil. Po oddělení nadzemní části stromů lze potom pařezy i s kořeny snadno odstranit například rypadlem (Obr.4). Jiné řešení představuje odstranění pařezu pomocí speciálních mechanizačních prostředků, jako jsou pařezové frézy či pařezové vrtáky.
Pařezové frézy představují stroje určené k třískovému dělení pařezů na dřevní štěpky a třísky. Pařezy o průměru často několika desítek centimetrů nebo jejich části mohou být likvidovány až do hloubky zhruba 0,3 m pod úroveň okolního terénu (hloubka orby). Pracovním orgánem je frézovací kotouč s horizontální osou rotace, který má po obvodu střídavě uloženy vyměnitelné frézovací nože z legované oceli. Šířka frézovací drážky se pohybuje v rozmezí 20 až 30 mm. Pohon kotouče bývá řešen od vlastního spalovacího motoru (převozné typy) nebo vývodového hřídele traktoru (nesené a návěsné typy). Frézovací kotouč je uložen na kyvném rameni, které se vychyluje do stran a jeho ovládání je zajišťováno mechanicky nebo hydraulicky. Při práci postupně kotouč frézuje jednotlivé vrstvy do požadované hloubky. Vzniklý dřevní odpad zpravidla zůstává na místě a je promíchán s okolní půdou. Výhodou práce těchto strojů je především všestranné použití, dobrá průjezdnost a přístupnost v porostu, zlepšení půdních podmínek využitím pilin (štěpky) zapravených do půdy.
Pařezové vrtáky představují další skupinu strojů využívanou k odstraňování pařezů do větších hloubek (často až 1,0 m). Jejich použití má opodstatnění zejména při větším počtu pařezů. Pracovní orgány těchto strojů bývají upevněny na konzole připojené na tříbodovém závěsu traktoru. Konzola umožňuje nastavení hloubky i směru vrtání. Pohon bývá řešen hydraulicky nebo od vývodového hřídele traktoru. V současnosti se lze setkat se dvěmi konstrukčními variantami, přičemž pracovním orgánem je válcový nebo kuželový vrták se svislou osou rotace.
Kuželový (šroubový) vrták se dvěma bočními břity proniká do pařezu, který štípe a láme na části o velikosti 1,0 dm3. Tyto dřevní segmenty lze poměrně snadno odstranit (naložení a následný odvoz) nebo ponechat přímo v půdě.
Druhou konstrukční variantu představuje dutý válcový vrták odpovídajícího průměru (rozmezí 0,2 až 0,6 m) a délky (0,8 až 1,0 m) v závislosti na velikosti pařezů. Dolní hrana vrtáku je osazena frézovacími noži. Princip činnosti spočívá v přerušení postranních kořenů pařezu frézovacími noži, což umožní jeho postupné nasunutí do vnitřní dutiny vrtáku. Třením je pak pařez držen ve vrtáku, s nímž se pozvolna otáčí, až nakonec dojde k přerušení hlavního kořene. Následuje vytažení vrtáku ze země i se zbytkem pařezu v jeho vnitřní části. Po nadzvednutí a přejezdu je pařez z vrtací hlavy hydraulicky vytlačen.
Pro likvidaci menších stromů lze použít také traktor s navijákem, kdy dochází k vytažení stromu i s kořeny.
V určitých případech se vyžaduje komplexní zásah, který zajistí likvidaci porostů při současném zpracování půdy na pozemku do požadované hloubky. K této operaci se využívají kombinované stroje, které jsou určeny k drcení nadzemní části porostů (i stromů) s následným odfrézováním pařezů, případně k frézování pařezů a k rotačnímu zpracování půdy (dochází k promíchání dřevních zbytků a půdy). Z konstrukčního hlediska se jedná o náročné stroje, které mají pracovní orgány uzpůsobeny pro kombinaci účinků drcení a frézování. Pracovní orgán je tvořen nejčastěji masivním rotorem opatřeným pevnými noži procházejícími mezerami statoru nebo frézujícími rozrušovaný materiál. Méně časté je využití kladivových rotorů s letmo uchycenými noži (kladivy), jenž se pohybují mezi protiostřím. Principem pracovní operace je opakovaný přejezd, případné postupné projíždění stroje za současného drcení (štěpkování) materiálu, který nejčastěji zůstává ležet na místě. Charakteristické je použití odkláněcích rámů ovládaných hydraulickým válcem, které umožňují odklonění porostu a usnadňují tak průjezd stroje.
Vzniklý dřevní odpad může být po úpravě využit jako mulčovací materiál nebo surovina pro výrobu kompostů. V posledních letech stále sílí trendy po využití dřevní štěpky pro energetické účely.
Uváděné stroje patří z konstrukčního hlediska a z hlediska využití do kategorie speciální mechanizace. Výběr konkrétního typu stroje určuje především celkový rozsah prováděného zásahu. Vedle něj však uživatelé musí zvažovat např. také přístupové podmínky, rozměry strojů, požadavky přípojných strojů na agregaci apod. Díky poměrně vysokým pořizovacím nákladům těchto strojů začínají být v posledních letech jednotlivé operace nabízeny stále častěji formou služby.

Kontaktní adresa:
doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice
Popisek: Dutý válcový vrták

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *