Autor
Kategorie:
Nezařazené

Kompostování v Ekocentru Vyšehrad

Národní kulturní památka Vyšehrad hledala způsoby jak zpracovávat řízeným kompostováním zbytkovou biomasu vznikající při údržbě vyšehradského parku.

Po prvních krocích navázala intenzivní a velmi úspěšnou spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky, v.v.i. Praha 6 – Ruzyně.

Investorem projektu bylo Hlavní město Praha – Národní kulturní památka Vyšehrad, jež spolupracuje také s Jedličkovým ústavem a školou. Realizací byla prověřena firma Zahradní architektura Tábor a zahradnická firma Antonín Pechek. Vlastní provedení proběhlo v srpnu až říjnu 2007. V srpnu začala realizace prolomením plotu, vytýčení cesty a shrnutí ornice. V dalších dnech pokračovala stavba vyhrabáním trasy pro budoucí cestu k ekocentru – kompostárně. Následovalo navážení štěrku a kamenných kostek pro dlažbu a založení obrubníků. V září proběhla obnova zdi plotu, osazení drenáže do nové cesty a bylo dokončeno dláždění. A 17. října mohlo kompostování začít.

Jak tomu bylo na Vyšehradě dříve?

Kompostovat bylo možné jen nárazově, a to na pozemcích, které byly dočasně vyňaty z veřejného užívání. Nebylo možné trvale zabrat část parku pro účely kompostování. V době, kdy kompostovat nešlo, odvážela nákladní auta všechny biologické zbytky do zahradnictví v Praze 2, Praze 4 a Praze 10. Auta působila hluk a vířila prach, produkovala zplodiny – a přitom odvážela drahocennou surovinu pro hnojení a léčení vyšehradských porostů.
A jaká je situace v současné době?
Národní kulturní památka Vyšehrad jako správce parku a Jedličkův ústav, jehož klienti na Vyšehradě žijí a studují, našly společné řešení: Zvolen byl prostor u Táborské brány, který je ve správě Jedličkova ústavu a není otevřen veřejnosti. Pro děti s omezenou pohyblivostí byl těžce přístupný, ani Jedličkův ústav ho tedy téměř neužíval.

Proč se na Vyšehradě kompostuje?

Území Vyšehradu zahrnuje mimo cenné stavební památky více než třináct hektarů parků, z toho osm hektarů trávníků, v parcích roste 1232 stromů, svahy jsou porostlé břečťanem a barvínkem, jsou zde živé ploty, skupiny keřů a záhony trvalek, koruny hradeb porostlé bylinami a keři. Takovéto množství vegetace vyprodukuje ročně přes 700 m3 organických zbytků, zpracováváno kompostováním je přibližně 450 m3.
Patří sem:
– posekaná tráva;
– odstraněné plevelné rostliny;
– zbytky letniček a trvalek po odkvětu a po skončení vegetační doby;
– rozdrcené větve po řezu stromů, keřů, pnoucích růží a živých plotů;
– na podzim opadané listí.
Jakkoli by se zdálo, že jde o obtížný odpad, pravda je zcela opačná. Jedná se o drahocennou přírodní surovinu, která – pokud je příhodně zpracována – slouží zpětně rostlinám jako výživa, ochrana před nemocemi a příbytek pro brouky, mikroorganismy a další živé kultury, které podporují přirozenou imunitu (tj. ochranu zdraví) rostlin a jsou
cennou součástí místního ekosystému – přírodního společenstva.

Kde vzít v létě doporučený poměr trávy a listí?

Doporučujeme listí na podzim ukládat vedle kompostu na zvláštní hromadu a postupně je během vegetační doby do kompostu přidávat. Doporučený poměr je dva díly trávy a jeden díl listí. V létě necháme trávu mírně proschnout, aby se nezapařila a kompost místo zrání nezačal kvasit. Je-li směs příliš vlhká a není včas provedeno překopání, může kvašení nastat. Kompost pak místo přirozené vůně nepříjemně páchne.

Průběh kompostovacího procesu

Zahradníci svezou organické zbytky na vymezené místo – nyní do ekologického centra u Táborské brány. Na podzim proběhne seč trávy s napadaným listím – což je optimální, protože suroviny jsou přímo namíchány při jejich sběru a kvalitní kompost je vyráběn s významnými energetickými úsporami. Posekanou trávu založí zahradníci do pásové hromady o šíři cca 1m a až do výšky (0,8 – 1,0)m střídají vrstvy trávy a vrstvy listí. V některých případech přimíchají do zakládky drcené větve – štěpku, nadsítné z prosévání kompostu, případně skladovanou zeminu. Výše pásové hromady může dosáhnout maximálně 1m, aby ji bylo možné zpracovat vlastní mechanizací. Malotraktor značky Antonio Carraro dokáže jet popředu a čistit, shrnovat či nakládat, ale také – po připojení překopávače kompostu značky Ostratický – jet pozadu a překopávat, promíchávat a provzdušňovat zpracovávané suroviny. Mikroorganismy, potřebné pro zpracování organické hmoty, tak získají kyslík, rychle se množí a jsou výkonnější. Po dvou týdnech je proměna výrazně patrná.
V případě, že je nutné zpracovat větší množství surovin, než je možně založit do pásových hromad na kompostovací ploše, jsou zakládány hromady plošné, které nejsou překopávány překopávačem kompostu, ale lopatou čelního nakladače BONATTI MP3/S.
Doba proměny organických zbytků v kvalitní kompost závisí zejména na počasí, nejlepší je vlhko a teplo. Důležité je složení surovin v zakládce kompostu a četnost a kvalita překopávání. Během léta je možné docílit kvalitního kompostu za šest až osm týdnů.

Co se děje s hotovým kompostem?

Kompost se vrací zpět do parku v podobě hnojení trávníků, keřů, stromů a květin. Také je přidáýván do zeminy pro pokojové rostliny, či přimícháván do jam při nových výsadbách. Všimli jste si například, že na Vyšehradě jsou jírovce napadeny klíněnkou méně než jinde v Praze? Důvodem je dostatek vláhy (funguje zde závlahový systém) a právě kompost.
Výsledky publikované v tomto článku vznikly díky finanční podpoře MZe ČR v rámci řešení výzkumného záměru MZE0002703102 „Výzkum efektivního využití technologických systémů pro setrvalé hospodaření a využívání přírodních zdrojů ve specifických podmínkách českého zemědělství.“

Popisek: Areál kompostárny na pražském Vyšehradě

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *