Analýza množství vytříděných složek komunálního odpadu

V množství vytříděného odpadu je Česká republika ve srovnání s jinými zeměmi Evropy na předních příčkách. V České republice je rozvinutá síť pro sběr využitelných složek komunálního odpadu – papír, plast, bílé sklo, barevné sklo, nápojové kartony a kovy.

Vytříděné složky komunálního odpadu se shromažďují donáškovým způsobem a v některých obcích České republiky je zajištěn sběr vybraných využitelných složek odvozovým způsobem.  MOREJON et al. (2012) uvádí, že množství odpadu často přímo souvisí s úrovní příjmů a životního stylu. Vyšší příjmy vedou ke zvýšení spotřeby a tím produkují více odpadu, tomuto problému čelí průmyslové ekonomiky, které musí najít způsob, jak se vyhnout nebo minimalizovat odpad, který produkují a najít způsob jak ho recyklovat. HŘEBÍČEK et al. (2009) uvádí, že zvýšení výtěžnosti třídění dosáhneme optimalizací počtu a umístění sběrných míst tak, aby občané měli vhodnější donáškovou vzdálenost.

Metodika

V rámci sledované oblasti v okrese Třebíč probíhá systém třídění odpadů formou donáškového sběru do nádob. V nedávné době byl zaveden pro několik málo vybraných obcí pilotní projekt – pytlový sběr. Na základě doporučení a konzultací se svozovou společností
si jednotlivé obce sami určují lokality pro umístění nádob. Nádoby jsou umísťovány na místa s větší frekvencí pohybu osob – tzn. u obchodů, zastávek, na návsi apod. Bílé sklo
z tříděného odpadu se sbírá do zvonů o objemu 1,3 m3 nebo 2,1 m3. Ostatní komodity
z tříděného odpadu jako je barevné sklo, plasty a papír se sbírají do kontejnerů o objemu
1100 litrů. Sledovaná oblast je rozdělena do tří velikostních kategorií obcí podle počtu obyvatel a to I. velikostní kategorie jsou obce do 500 obyvatel, II. velikostní kategorie jsou obce od 500 do 1 000 obyvatel a III. velikostní kategorie jsou obce nad 1000 obyvatel.

 Výsledky

      Sídelní struktura v obcích I. kategorie je převážně venkovského charakteru, převažují rodinné domy 87 %, bytové domy 2 %, dvojdomy  5 % a řadové domy 6 %. Ve druhé kategorii obcí je podíl rodinných domů 83 %, počet bytových domů 2 %, dvojdomů a řadových domů po 7 %. Třetí kategorie obcí je více urbanizovaná a je zde podíl v počtu rodinných domů 69 %, počet bytových domů 6 %, dvojdomů 10 % a řadové domy tvoří 15 %. Z hlediska charakteru vytápění jsou obydlené byty nejčastěji vytápěny z 81 % ústředním topením ve všech kategorií obcí, přičemž energie používaná k vytápění je u I. kategorie převážně pevnými palivy, u II. a III. kategorie je to převážně plyn.

V tabulkách 1 až 3 jsou uvedeny hodnoty množství vytříděného odpadu v kg na obyvatele a rok ve sledovaných letech 2011 – 2013 pro komodity papír, plast sklo bílé a sklo barevné. 

                 Tabulka 1 – Množství vytříděných komodit pro obce I. kategorie

Množství vytříděných komodit odpadu [kg/obyvatele/rok] pro I. kategorii obce
Roky 2011 2012 2013
papír 8,37 9,48 9,40
plast 13,54 14,40 15,47
sklo bílé 4,72 5,04 5,03
sklo barevné 10,19 9,32 8,87

 

                 Tabulka 2 – Množství vytříděných komodit pro obce II. kategorie

Množství vytříděných komodit odpadu [kg/obyvatele/rok] pro II. kategorii obce
Roky 2011 2012 2013
papír 10,91 12,15 12,37
plast 11,71 13,60 14,78
sklo bílé 4,61 4,93 5,12
sklo barevné 9,90 8,86 8,40

 

                  Tabulka 3 – Množství vytříděných komodit pro obce III. kategorie

Množství vytříděných komodit odpadu [kg/obyvatele/rok] pro III. kategorii obce
Roky 2011 2012 2013
papír 16,96 18,01 20,03
plast 15,40 17,22 19,35
sklo bílé 7,37 7,26 7,50
sklo barevné 12,60 11,83 11,61

 

      Hodnoty z tabulek 1 – 3 jsou graficky porovnány na obrázku 3. V obcích I. kategorie je množství odpadu na obyvatele nejvyšší u komodity plast. Nižší hodnoty jsou v pořadí papír, barevné sklo a bílé sklo.  V obcích II. kategorie vykazují obyvatelé v třídění nejvyšší hodnoty u plastu a papíru, výrazně nižší hodnoty jsou u barevného a bílého skla. Množství vytříděného odpadu na obyvatele a rok je v obcích III. kategorie poměrně vyrovnané u papíru a plastu, opět výrazně nižší jsou dosahované hodnoty u barevného a bílého skla. Ve všech obcích se nejméně třídí bílé sklo. Důvodem je specifická spotřeba bílého skla resp. čirého skla, protože v současné době jsou skleněné obaly nahrazovány obaly z plastu, které jsou oproti skleněným obalům lehčí a nerozbitné. Do čirých skleněných obalů se balí kojenecké stravy, přesnídávky, kompoty, džemy.

 Je patrné, že množství vytříděného papíru u první kategorie obcí v posledním sledovaném roce mírně kleslo, ve druhé a třetí kategorii obcí množství vytříděného papíru naopak mírně rostlo. Lze konstatovat, že trend v množství tříděného papíru je spíše mírně rostoucí, není potřeba přidávat do systémů sběrné nádoby ani regulovat četnosti odvážení této komodity. Množství sebraného papíru je závislé na cenách papíru ve sběrnách a ty v posledních letech nevykazují velké výkyvy. Množství vytříděného plastu ve sledovaném období výrazněji roste ve všech kategoriích obcí. Cena za sběr a svoz plastů tak představuje nejvyšší položku v systému nakládání s odpady v obcích. Množství bílého skla je ve všech kategoriích obcí nízké s velmi malými výkyvy hodnot. Množství vytříděného barevného skla ve všech třech kategorií obce klesá.

 Závěr

      Při srovnání mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí je patrné, že ve třetí kategorii obcí lidé hmotnostně více třídí odpad. Hodnoty jsou vyšší oproti nejmenším obcím o více jek 50 % a o více jak 45 % oproti obcím II. kategorie. Důvodem jsou větší možnosti ke třídění a zpravidla vyšší vybavenost území. Rovněž marketingové kampaně se zpravidla konají ve větších obcích a tím dochází k bezprostřednímu ovlivnění a vyšší informovanosti obyvatel ke třídění odpadů.

 

Tento příspěvek vznikl za podpory projektu „Analýza fyzikálních vlastností separovaných složek komunálního odpadu“vedeného pod číslem 31180/1312/3132.

 Použitá literatura

HŘEBÍČEK, J. A AUTORSKÝ KOLEKTIV. 2009 Integrovaný systém nakládání s odpady na regionální úrovni. Praha: Litera. str. 202. ISBN: 978-80-85763-54-6. Dostupný také z: http://www.isno.cz/media/files/7171c7d174297b50d9ce1db35bd95e76/isno/pdf/

rukopisisno_final.pdf

 

MOREJON, C. F. M. et al. 2012. New model of municipal solid waste management. In: International Journal of Environment and Sustainable Development. Brazil: State University of Wester Paraná, The Deparment of Chemical Engineering and Department of Economics. str. 238-248. ISSN: 1478-7466. Dostupné z: https://inderscience.metapress.com/content/81876682n7m5q2t0/resource-secured/?target=fulltext.pdf

 

ČSÚ, 2014. Počet obyvatel v obcích Vysočiny. [Online]. 2014-05-14. [cit. 2014-06-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_obcich_vysociny_

 

ČSÚ, 2013. Základní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – Kraj Vysočina. Tabulka  21 Byty podle jejich obydlenosti a druhu domu a osoby v bytech [Online]. 2013-01-31. [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajp/06063-12-xj

 

ČSÚ, 2013. Základní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 – Kraj Vysočina. Tab. 26 Obydlené byty podle způsobu vytápění a používané energie k vytápění. [Online]. 2013-01-31. [cit. 2014-06-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajp/06063-12-xj

 

Autoři

Ing. et Ing. Radka Neckářová,

Česká zemědělská univerzita v Praze, e-mail: radka.neckarova@seznam.cz

Doc. Ing. Vlastimil Altmann, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze, e-mail: altv@tf.czu.cz

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *