ALU plechovky – odpad, který má budoucnost

Hliníkové plechovky jsou v rámci sběru vytříděných složek komunálního odpadu v České republice v pozadí zájmu. Je to způsobeno nízkým výskytem tohoto druhu nápojového obalu. V praxi se však začíná projevovat nový trend, který bude nutit výrobce, obce i svozové firmy k zavádění odděleného sběru nebo kombinovaného sběru ve stávajících nádobách.

Tímto trendem je výrazné navýšení spotřeby nápojů, které jsou baleny v hliníkových plechovkách. Příklad stávajícího postupu při nakládání s odpadem plechovek od nápojů lze sledovat u společnosti EKO-KOM, která systém popisuje na svých oficiálních stránkách www.jaktridit.cz. Je zde uvedeno na odkazu: „Seznam odpadů – jak s nimi správně naložit“, druh odpadu „Kovové obaly, plechovky, hrnce, hliníková víčka, alobal“, jako doporučený způsob nakládání „Ve větším množství sběrné dvory, kovošroty nebo směsný odpad“.

 

Jediný kolektivní systém EKO-KOM, který  zajišťuje nakládání s odpady z obalů v ČR a je placen ze strany výrobců a distributorů, v podstatě doporučuje odpad ALU plechovek vhazovat do směsného komunálního odpadu. Mnozí původci – zejména běžní občané se tímto návodem řídí a hliníkové plechovky vhazují do směsného komunálního odpadu. Alternativní jinou možnost v podstatě ani nemají.

Pro zjištění aktuální situace ekonomického pozadí sběru hliníkových plechovek nápojových obalů byl řešen pilotní projekt „Separovaný sběr hliníkových plechovek v průmyslovém podniku“. Tento projekt byl spuštěn ve velkém výrobním závodě v Ústeckém kraji, který je certifikován na systém ISO 14001, je držitelem integrovaného povolení IPPC, a který má zaveden sběr vytříděných složek komunálního odpadu.

 

V průběhu projektu se ukázalo, že spotřeba nápojů prodávaných v obalech ALU plechovek roste. Trendy lze sledovat podle statistik jednotlivých potravinových sektorů, které tyto obaly používají, své výrobky do nich balí a distribuují na spotřebitelský trh.

 

Podle tohoto odhadu nárůstu spotřeby nápojů balených v obalech ALU plechovek a s tím související objem odpadu obalů, je patrné, že v roce 2015 bude spotřeba obalů ALU plechovek přibližně na 20 násobku současné úrovně roku 2009. Spotřeba piva v plechovkách bude v roce 2015 srovnatelná se zeměmi Slovensko, Polsko a Maďarsko a bude převyšovat 50 % celkového prodeje piva v ČR.

 

Separovaný sběr ALU plechovek však není v současné době dobře zmapován. Pro úspěšné zavedení separovaného sběru plechovek v ČR v rámci sběru vytříděných složek komunálního odpadu bude nutné znát alespoň přibližný tok odpadu, zejména potom jeho hmotnostní objem. Účelem této studie je vytvoření odhadu hmotnostního toku odpadu a doporučení na zavedení či nezavedení jeho sběru.

 

Hmotnostní tok v roce 2015 byl vypočten s ohledem na výsledky pilotního projektu. Základem bylo rozdělení obalů podle druhu nápoje, které bylo získáno z měření. Z těchto údajů byl proveden odhad nárůstu objemu obalů pro jednotlivé druhy nápojových obalů zvlášť. Tento způsob byl zvolen z toho důvodu, že nárůst obalů bude jiný pro každý nápoj. Například není předpokládáno, že se zvýší spotřeba energetických nápojů (koeficient nárůstu 1), u pivních plechovek se naopak očekává rapidní zvýšení, a to až na dvacetinásobek současného stavu (koeficient nárůstu 20). Celkový odhad nárůstu včetně koeficientů zvýšení je uveden v T – 04.

 

Jak vyplynulo ze závěrů měření projektu, separovaný sběr vytříděných plechovek může být úspěšný, i když je zaveden v malém měřítku. V pohledu sběru použitých obalů, které jsou prováděny v komunální sféře měst a obcí, by mohlo být uvažováno sídliště s počtem obyvatel 1200, kde by při předpokládaném stejném výsledku sběru mohl být umístěn 1ks sběrového kontejneru, objemu 1100l. Četnost vývozu by byla jednou za 14 dní.

 

Výsledky sběru na území kraje nebo celé republiky by byly jistě stejně zajímavé. Navíc, s přihlédnutím k budoucímu nárůstu spotřeby obalů hliníkových plechovek by sběr mohl být ekonomicky přijatelný. Závěry měření pilotního projektu a výpočty teoretických objemů odpadu nás vedou k úvaze, zda separovaný sběr plechovek zavést buď již dnes nebo v nejbližší době.

 

Celý článek je otištěn v čísle 2/10 časopisu Komunální technika.

Autoři:  Ing. Jan Fichtner, doc. Ing. Miroslav Andrt, CSc. , Česká zemědělská univerzita v Praze

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *