Aktuální situace a možnosti nakládání s BRO

Biologicky rozložitelné odpady (BRO) jsou odpady, které podléhají aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Mezi BRO patří biologicky rozložitelné odpady komunální (BRKO), odpady zemědělské, lesnické, potravinářské, dále odpady ze zpracování dřeva, kůží, z textilního průmyslu a též některý obalový odpad, stejně jako čistírenské a vodárenské kaly.

Biologicky rozložitelné odpady představují výrazný tok odpadů vznikající v domácnostech, v obcích, v zemědělství a v různých dalších sektorech obchodní činnosti a průmyslu. Hlavní snahou na poli nakládání s BRO je zavedení efektivních regionálních systémů – systémů jejich sběru a zpracování s cílem uplatnění finálních produktů tohoto zpracování (kompost, digestát) ke hnojení zemědělských půd. Tímto způsobem by byl zajištěn udržitelný návrat organické hmoty zpět na zemědělské pozemky a byly by naplněny zásady udržitelného hospodaření v krajině.

Důsledek nesprávného nakládání s bioodpady na složky životního prostředí a lidské zdraví může být výrazně negativní. Jedná se zejména o únik skleníkových plynů ze skládek odpadů, tvorbu kyselých výluhů (ohrožení podzemních vod) a výskyt patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí i zvířat.
Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady je řízeno zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Biologicky rozložitelné odpady jsou zařazeny do čtvrté části zákona mezi vybrané odpady, pro které jsou stanoveny některé zvláštní požadavky pro nakládání s nimi.

Legislativní rámec nakládání s BRO

Zmíněný zákon č. 185 stanovuje povinnosti při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady při jejich sběru, výkupu a zpracování v zařízeních stanovenými postupy.
Umožňuje provozovat tzv. „malá zařízení“ (tj. zařízení, které zpracovávají využitelné biologicky rozložitelné odpady zejména z obecní zeleně a zahrad v množství nepřekračujícím 10 tun těchto odpadů pro jednu zakládku, roční množství těchto odpadů zpracovaných v malém zařízení nesmí přesáhnout 150 tun) bez souhlasu příslušného krajského úřadu k provozu těchto zařízení a s jeho provozním řádem podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Jako opatření pro předcházení vzniku odpadů je ustanovením § 10a zákona obci umožněno stanovit ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Zbytky rostlin se tedy vůbec nestanou odpadem, ale zeleným kompostem.
Prováděcím právním předpisem k zákonu o odpadech na poli BRO je vyhláška č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, která stanoví seznam biologicky rozložitelných odpadů, způsoby jejich biologického zpracování, technické a technologické požadavky na vybavení a provoz zařízení, obsah provozního řádu zařízení, požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie, způsob a kritéria hodnocení výstupů, limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů a v neposlední řadě také četnost a metody vzorkování.

Česká republika má v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady závazky vůči Evropské unii stanovené Směrnicí 1999/31/ES o skládkách odpadů. Cílem směrnice je postupnými kroky omezit ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) na skládky za účelem snížit emise skleníkových plynů.

Ministerstvo životního prostředí připravuje v současné době nový zákon o odpadech, ve kterém je připraveno zavedení nové povinnosti pro obce – od roku 2014 zajistit oddělený sběr BRO rostlinného původu a také návrh navýšení poplatků za skládkování odpadu. Tato opatření by pravděpodobně vedla k navýšení materiálového využití BRO a jeho odklon od skládkování. Otázkou ovšem zůstává, v jaké definitivní podobě a především kdy zákon vstoupí v platnost.

Ekonomická efektivita nakládání s BRO

Jedou ze zásadních problematických oblastí, kterou se zabývá každá obec/kraj, je otázka ekonomicky efektivního odpadového hospodářství. Otázkou je, jakým způsobem má obec/kraj efektivně nakládat s bioodpady z údržby zeleně a s bioodpady obsaženými ve směsném komunálním odpadu (kde představuje podíl BRO 40 – 60 % množství). Zde je nasnadě upozornit na skutečnost, že skládkování odpadu ve srovnání s technologií kompostování je až 3 x nákladnější a lze předpokládat, že ceny za skládkování dále porostou.
Jednou z cest ke správnému řešení dlouhodobého a efektivního nakládání s bioodpady na území kraje je zavedení integrovaných systémů nakládání s odpady (ISNO) v rámci každého regionu – kraje. ISNO je principem společného řešení obcí a kraje a to optimálním nastavením jednotlivých procesů ovlivňující náklady, tok odpadů a další způsob nakládání nebo využití.
Vhodné je také využít možnosti nastavení vzájemné spolupráce nejen obcí a kraje, ale také místních zemědělců, kteří nejen že mají vhodné vybavení pro zpracování těchto materiálů, ale mohou využít výstupy z technologií zpracování BRO ke zkvalitnění výsledné zemědělské produkce. Tento způsob spolupráce obcí a zemědělce se nazývá „decentralizované kompostování“. Vybudování sítě zemědělských kompostáren, kdy obec předá bioodpad ke zpracování zemědělci, který umí využít výsledný produkt – tedy kompost – se uzavře koloběh, který smysluplně využije bioodpad k výživě rostlin a ochraně půdy.

Úbytek organické hmoty v půdě

Podle posledních studií v rámci celé Evropy dochází k zásadnímu úbytku organické hmoty v půdě. Organická hmota se přitom pokládá za zásadně důležitou složku zdravé půdy. Její úbytek vede k degradaci půdy. Ztráta organického uhlíku obsaženého v půdě může omezit schopnost půdy poskytovat živiny pro udržitelnou rostlinnou výrobu. To může vést k nižším výnosům a ohrozit zajišťování potravin. Méně organického uhlíku znamená také méně potravy pro živé organismy vyskytující se v půdě, a tedy pokles půdní biodiverzity. Ztráta živin je dnes často vyrovnávána požíváním průmyslových hnojiv. Z hlediska ochrany životního prostředí je užívání průmyslových hnojiv velmi problematické. Dochází ke škodám způsobeným při těžbě a přepravě surovin a k emisím škodlivin při výrobě. Výroba a distribuce minerálních hnojiv je výrazně energeticky náročná.
Ztráta půdní organické hmoty snižuje vodní infiltrační kapacitu půdy, což má za následek zvýšení odtoku a eroze. Eroze pak obsah organické hmoty v půdě dále snižuje splachováním její úrodné svrchní vrstvy. Aktuální vodní erozí je postiženo asi 40 % orných půd, větrnou erozí je ohroženo asi 7,5 % orných půd v ČR. Tento úbytek organické hmoty v půdě může být přitom nahrazen právě používáním organických hnojiv a to také výstupů ze zařízení na zpracování BRO, tedy kompostu a digestátu.

Potřeba správné praxe a kapacity na zpracování BRO

Správná praxe zpracování a využití biologicky rozložitelných odpadů, včetně správného nakládání s výstupy z technologií na zpracování bioodpadů, je podmínkou splnění ochrany všech složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší) a zároveň podmínkou zajištění stabilní a kvalitní zemědělské produkce.
Podle informací z databáze ZERA, uveřejněné na www.zeraagency.eu, je celková projektovaná kapacita zařízení pro kompostování bioodpadů v ČR – 1 421 tis.t, skutečně využívaná kapacita je 1 090 tis. t. BRO. Tato zařízení ovšem často nejsou vhodně technologicky vybavena.
Dle sdělení sdružení Biom je v ČR celkem v provozu asi 8 bioplynových stanic zpracovávajících odpady, tři další zařízení jsou v projektové přípravě. Odhad celkové kapacity BPS zpracovávajících BRKO je v současné době asi 60 tis. t.
Většina stávajících zařízení se potýká s provozními problémy zařízení a ČR bohužel doposud chybí dostatek zařízení využívajících správné praxe. 

Odborné vzdělávání na poli bioodpadů

V České republice bohužel v současné době chybí dostatek vzdělaných odborníků v propojené problematice oborů nakládání s biodpady a hospodaření na zemědělské půdě a zároveň chybí i jejich jednotný hlas v této oblasti, který by prosazoval potřebné změny současné situace v legislativě odpadů a zemědělství.
Agentura ZERA nabízí širokou škálu vzdělávacích akcí se specializací na odpady, biologicky rozložitelné odpady, půdu, zemědělství a správnou zemědělskou a kompostářskou praxi. Kromě klasické prezenční výuky nabízí také možnost vzdělávání formou e – learningu. Na prezenční i e – learningové kurzy navazuje systém ověřování odborných znalostí – personální certifikace, která se stává neodmyslitelným moderním nástrojem personálního řízení i formou a oceněním schopností a kvalifikace.
Tradicí je konání Mezinárodní konference biologicky rozložitelné odpady. V září 2011 proběhl již její 7. ročník. Cílem konference bylo seznámit odbornou veřejnost s nejnovějšími poznatky při zpracování a využití BRO se zaměřením na koncepci řešení v ČR, legislativu v ČR a EU, výzkum a vývoj nových technologií, monitoring jejich vlivu na životní prostředí, uplatnění nejlepších dostupných technik v praxi a na ekonomiku nakládání s BRO.
První den konference byl věnován odborným workshopům na aktuální témata jako je komunitní a domovní kompostování, řízení kvality při výrobě kompostu, efektivní naplánovaní kampaně ke spuštění odděleného sběru bioodpadů a zpracování BRO živočišného původu.
Druhý den konference byl věnován odborným přednáškám českých i zahraničních odborníků. Témata byla rozdělena do tří okruhů: podmínky nakládání s bioodpady, bioodpadový management a půda a optimalizace výběru technologií pro nakládání s bioodpady.
Třetí závěrečný den konference byl věnován exkurzi na den techniky na zpracování BRO v Salzburgu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *